Image

František Běhounek (*27. 10. 1898, Praha - †1. 1. 1973, Karlovy Vary)

- český fyzik-radiolog, mezinárodně uznávaný vědec, polární badatel a spisovatel

Po absolvování Univerzity Karlovy v roce 1920 studoval dva roky radiologii u proslulé Marie Curie-Skłodowské na pařížském Institut de radium. Po návratu zkoumal radioaktivitu v jáchymovských dolech a zabýval se i kosmickým zářením a atmosférickou elektřinou. Právě se na doporučení madame Curie zúčastnil v roce 1926 polární výpravy Roalda Amundsena, Lincolna Ellswortha a Umberta Nobileho. Díky výsledkům badatelské práce na Špicberkách byl opět pozván generálem Nobilem v roce 1928 na výpravu do Arktidy ve vzducholodi Italia. Vlivem nepříznivého počasí vzducholoď ztroskotala a na ledové pláni zanechala devět trosečníků, mezi nimiž se ocitl i František Běhounek, ironií osudu syn pražského ledaře. Zbývající muži zahynuli, když odlehčená Italia odletěla neznámo kam. Při mezinárodní záchranné operaci zahynul norský polární badatel Amundsen. Trosečníky na ledové kře nakonec zachránili švédští letci a sovětský ledoborec Krasin.

Celý příběh ztvárnil záhy po svém návratu sám Běhounek (Trosečníci na kře ledové, vyšlo v řadě vydání) a pak roku 1970 režisér Michail Kalatozov v sovětsko-italském koprodukčním filmu Červený stan. Běhounkova polární kombinéza je exponátem Národního technického muzea v Praze.

Roku 1935 se stal Běhounek ředitelem Státního radiologického ústavu a od roku 1946 působil jako přednosta fyzikálního oddělení Radioléčebného ústavu v Praze na Bulovce. Stál u zrodu Fakulty technické a jaderné fyziky UK (1955), kde založil a vedl katedru dozimetrie a aplikace ionizačního záření (1963-71). Zkoumal přirozenou radioaktivitu v Československu včetně vlivu jaderných zařízení na životní prostředí.

Vedle vědeckých prací napsal Běhounek i cestopisné a vědeckofantastické knihy pro mládež
Trosečníci na kře ledové (1928),
Kniha robinsonů (1944),
Na sever od Zambezi (1946),
Robinsoni vesmíru (1944).
Psal i populárně naučné prózy o fyzice Rádium a paprsky X (1924) a Atomy dnes a zítra (1962).

Bibliografie
Trosečníci na kře ledové (1928) 
Později (1955) Trosečníci polárního moře
Tajemství polárního moře (1942) 
Vzducholodí na severní pól 
Mořeplavci a objevitelé (1941) 
Kniha robinsonů (1944) 
Robinsoni vesmíru (1958) 
Robinzoni z Kronborgu (1944) 
Akce L (1956) 
Tábor v lese 
Projekt Scavanger (1961) 
V horách Větrné řeky (1947) 
Na severu Zambezi (1946) 
Fregata pluje kolem světa (1942) 
Komando plukovníka Brenta (1948) 
Ledovou stopou (1946) 
Lidé a póly (1941) 
Lovci paprsků (1949) 
Případ profesora Hrona (1947) 
Později (1969) Dům zelených přízraků 
V říši věčného ledu a sněhu (1936) 
Osudy bojovníků bílé fronty (1941) 
Kletba zlata (1942) 
Dobrodružství námořního kadeta Karla Kaliny (1946) 
Polární dobrodružství Jana a Finna (1946) 
Ponorka Narwhal-2 (1946) 
Děla hřmí u severního polu (1947) 
Únik z atomového města (1948) 
Tajemství kolem vynálezů (1948) 
V zajetí Matabalů (1948) 
Příběhy staré řeky (1955) 
Ostrov draků (1958) 
Příběhy z atomového věku (1956) 
Tábor v lese (1960) 
Mlha nad Atlantikem (1969) 
V říši věčného sněhu a ledu (1936) 
Robinzoni Želvích ostrovů (1965) 
Rokle u Rjukonu

Inspirující myšlenky...

O čem se vlastně v knihách píše? Na tu otázku tak dostat odpověď, to by bylo! Ale na mou čest, v knihách se píše o ničem! O ničem, z čeho by ses mohl poučit nebo čemu jde věřit. Když to jsou romány, jednají o lidech, kteří nikdy nežili, o mátohách autorovy fantazie. A když to nejsou romány, je to ještě horší: jeden profesor nadává druhému idiotů, jeden filozof utápí druhého na lžíci vody. A všichni se motají sem, tam, ničí hvězdy a zhasínají slunce. Člověk nakonec neví, čí je.
Ray Bradbury, 451° Fahrenheita