blatny ivan 150
Ivan Blatný
(*21.12. 1919 Brno – 5.8. 1990 Colchester, Británie)

básník, překladatel

Ivan Blatný je pokládán za jednoho z našich největších lyriků 20. století.
Více: http://www.martinreiner.cz/7-ivan-blatny


Básnické dílo:
Paní Jitřenka. Praha: Melantrich, 1940.
Paní Jitřenka. 2. vyd. Praha: Melantrich, 1941.
Melancholické procházky. Praha: Melantrich, 1941.
Tento večer. Praha: B. Stýblo, 1945.
Na kopané [poezie pro děti]. Blansko: Karel Jelínek, [1946].
Hledání přítomného času. Praha: Mladá fronta – Práce – Svoboda, 1947.
Jedna, dvě, tři, čtyři, pět [poezie pro děti]. Praha: F. Borový, 1947.
Melancholické procházky. 2. vyd. Brno: Blok, 1968.
Stará bydliště. Antonín Brousek. Toronto: Sixty-Eight Publishers, 1979.
Pomocná škola Bixley. Zbyněk Hejda, Vratislav Farber, Antonín Petruželka. Praha: edice Kde domov můj [ineditní], 1982.
Pomocná škola Bixley. Antonín Brousek. Toronto: Sixty-Eight Publishers, 1987.
Poèmes [výbor]. Přel. Erika Abrams. Paris: Revue K, 1989.

Vydáno posmrtně...
Melancholické procházky. 3. vyd. Brno: Blok, 1990.
Tento večer [výbor]. Rudolf Havel, Jan. M. Tomeš. Praha: Československý spisovatel, 1991.
Stará bydliště. 2. vyd. Brno: Petrov, 1992.
Le passant [výbor]. Přel. Erika Abrams. Paris: La Différence, 1992.
Landschaft der neuen Wiederholungen. Přel. Radim Klekner. Leverkusen: C. Weihermüller, 1992.
Szkola specjalna. Přel. Leszek Engelking. Kraków-Warszava: Biblioteka L. E., 1993.
Pomocná škola Bixley. 2. vyd. Praha: Torst, 1994.
Verše 1933 – 1953 [soubor]. Rudolf Havel, Jan M. Tomeš. Brno: Atlantis, 1995.
Jedna, dvě, tři, čtyři, pět [poezie pro děti]. 2. vyd. Třebíč: Akcent, 1997.
Stará bydliště. 3. vyd. Brno: Petrov, 1997.
U podrazi za sadašim vremenom. Přel. Biserka Rajčićová. Beograd: Pismo, 1997.
Jsem nyní se všemi [bibliofilie]. Martin Reiner. Brno: Petrov, 1998.
Texty a dokumenty 1930 – 1948 [soubor]. Jiří Trávníček. Brno: Atlantis 1999.
Stará bydliště. 4. vyd. Brno: Petrov, 2002.
Brněnské elegie [výbor]. Zdeněk Hron. Praha: BB art, 2003.
Fragmenty a jiné verše z pozůstalosti. Jan Šmarda. Brno: Host, 2003.
Domovy [výbor]. Petr Král. Praha: Odeon, 2007.


Myšlenky z knih

Upřímně řečeno, Otče, prodloužená budoucnost mě neláká. Musela by mít smysl. Občas pochybuji, že život sám má smysl. Je-li to tak, byl by prodloužený život ještě nesmyslnější. Pro delší život bych potřeboval mnohem pádnější důvod... Viděl jsem, jak všechny národy sílí, ale ne v moudrosti, ale v nízkých vášních a touze po ničení. Viděl jsem, jak sílí moc jejich strojů, až se jediný ozbrojený muž vyrovnal celému vojsku. Zjevila se mi doba, kdy lidé, opilí svou zručností ve vraždění, tak běsnili po celém světě, že každá kniha a každý poklad byly odsouzeny k záhubě. Ta vize byla tak jasná a silná, že jsem se rozhodl shromáždit co nejvíce výtvorů krásy a kultury a ochránit je před zkázou, ke které svět spěje. Ztraceny obzor (1938), James Hilton