borkobcova150.jpg

Hana Bořkovcová (*4. 6. 1927, Praha - † 25. 2. 2009, Praha)

Spisovatelka

Za války transportována s rodinou do Terezína, později do Osvětimi, kde část její rodiny zahynula.
Věnovala se výchově svých pěti dětí a literatuře. Byla překládána a vydána v jiných jazycích např. kniha Tři cvoci vyšla v pěti zemích.

Bibliografie:

Světýlka, 1971
My tři cvoci, 1973
Vzteklouni, 1975
Cizí holka, 1977
Cesta kolem světa za osmdesát dní, 1982
Stan, do kterého prší, 1986
Jdi pryč, 1994
Zakázané holky, 1995 /Zlatá stuha/
Soukromý rozhovor, 2004
Píšu a sešit mi leží na kolenou, 2011

Inspirující myšlenky...

Zbraně neposkytnou bezpečí, vlády nebudou schopny pomoci, věda nenajde odpovědi. Ta bouře bude zuřit, až všechny květy kultury budou zašlapány a všechno lidské bude v obrovském chaosu srovnáno se zemí. Takové vidění jsem měl, když jméno Napoleon nebylo ještě známé; a takové vidění mám nyní a každou hodinu je zřetelnější. Můžete říci, že se mýlím? Věk temna, který má přijít, zakryje černým příkrovem celý svět; nebude úniku, nezbudou žádná útočiště, až na ta, která jsou tak skrytá, že je nelze najít, nebo tak skromná, že nestojí za povšimnutí. A Šangri-La smí doufat, že na ně budou platit oba tyto předpoklady.
J. Hilton, Ztracený obzor