capek chod matej

Karel Matěj Čapek-Chod (*21. 2. 1860, Domažlice - †3. 11.1927, Praha)

spisovatel, novinář

Karel Matěj Čapek – Chod, vlastním jménem Karel Matěj Čapek. Maturoval v roce 1879, studia práv ale nedokončil a věnoval se po celý svůj život novinařině. Nejdříve v Olomouci a od roku 1888 v Praze. Pracoval v redakcích Našince, Hlasu národa, Národní politiky a od roku 1900 v redakci Národních listů. Po příchodu Karla Čapka do této redakce začal Karel Matěj Čapek pro rozlišení užívat druhé jméno „Chod“. Věnoval se také výtvarné a divadelní kritice.

Romány, povídky, novely
Povídky – 1892
V třetím dvoře – 1895
Nedělní povídky – 1897
Patero novel – 1904
Kašpar Lén mstitel – 1908
Nové patero – 1910
Patero třetí – 1912
In articulo mortis – 1915
Siláci a slaboši – 1916
Turbína – 1916
Antonín Vondrejc – 1917–18
Ad hoc! – 1919
Romaneto – 1920
Tři chodské grotesky – 1920
Pohádka – 1920
Jindrové – 1921
Vilém Rozkoč – 1923

Dramata
Begův Samokres – 1911
Slunovrat – 1913
Výhry a prohry – 1915
Básníkova nevěsta - 1926

Inspirující myšlenky...

Ja Bartolomej Boleráz bol som človekom azda slabým,azda i zbabelým, ale ja Boleráz, človek, robím si nárok, aby ľudia, moji súčasníci, po všetkých omyloch, po všetkom trápení, po všetkom márnom hryzovisku predsa len boli múdrejší a ľudskejší. Áno, opäť ľudskejší. O trošičku menej krutí. Kto si kladie za povinnosť hovoriť a hovoriť, prázdnymi slovami rozvirovať povetrie, nech si vraví. Ale vy, ľudia moji, nedajte sa mýliť: Pravdou našej spoločnosti nemôže byť to, čo zabíja, čo nás štve a dusí, čo nás vháňa do osamenia a blázincov, nech si ju vykladajú, ako chcú, vykladačis prideleným mozgom. Pravda je, môže byť iba to, v súhlases čím rastie a rozvíja sa naša ľudská prirodzenosť, z čoho rastú a rozvíjajú sa kmene, i malé, i najmenšie národy. To je pre mňa pravda našich čias. Za ňou som túžil celý svoj život. Za ňu, v jej mene prihlásil som sa o slovo, hoci až po smrti a neskoro.
Dominik Tatarka, Démon súhlasu