cervenka jan


Jan Červenka (*6. 10. 1925, Praha - †17. 12. 1991, Praha)

spisovatel, literární teoretik

Bibliografie:
Český jazyk pro 3. třídu škol středních. St. nakl. Učebnic, 1951
Český jazyk pro 4. Třídu škol středních, SPN 1952
výbor – Bartoš František: Pohádky, říkadla a hádanky z Nartošovy Kytice, SNDL 1953
Český jazyk pro 7. postupný ročník všeobecně vzdělávacíh škol, SPN 1954
výbor – České pohádky, SNDK 1955
Literatura pro mládež, SPN 1956
výbor – Báchorky a pověsti Boženy Němcové, SNDK 1957
O pohádkách, SNDK 1960
Šnečku, šnečku, vystrč růžky, SNDK 1963
Leze ráček přes potůček, SNDK 1963
Dřív než vyšel, SNDK 1963
Výbor z literatury pro mládež, SPN 1964
Mám já koníčka vraného, SNDK 1964
Kocour v botách, SNDK 1964
výbor – Němcová Božena: Sůl nad zlato a jiné pohádky, SPN 1965
Čítanka pro střední školy, SPN 1969
výbor – Slovanské pohádky, Svoboda 1974
Tajná společnost Dobro aneb Nápady pro rodiče předškolních dětí, Mona 1976
Pohádky pro obě uši, Lidové nakladatelství 1978
O zlaté rybce a jiné slovanské pohádky, Svpbpda 1984
O čertech, obrech a dobrých lidech, pohádky německé a skandinávských národů, Svoboda 1986
Který dům si vybereš, Panorama 1987
Byl jeden domeček, Albatros 1995

Inspirující myšlenky...

Dřívější zpupné přednosti, jimiž se lidské zvíře povyšovalo nad ostatní zvířata, už padají. Víme, že lidská bytost není jediná, která myslí, mluví nebo pracuje. Každý živočišný druh má svoje zvláštnosti, jimiž vyniká, a jiné mu chybí. Ale domnělé přednosti lidí jsou spíš náhražkami nějakých nedostatků. Zbývá zhodnotit, jestli vysoká rozumovost člověka není víc na škodu než k užitku. Podle ničivé úlohy, kterou lidstvo hraje v přírodní rovnováze, bychom mohli směle prohlásit, že lidská vysoká rozumovost je v podstatě chorobně přerostlá rozbujelost, cosi jako rakovina nebo šílenství. Než vysoce mravní a mrvní člověk začal zavádět řád, život se udržoval dokonale jistě a svobodně, když si každý dělal, co chtěl v tom chaosu anarchie.
Misantrop: Vegan - člověk, nebo zvíře?