dedecek150.jpg

Jiří Dědeček (*13. 2. 1953, Karlovy Vary)

Básník, překladatel, písničkář, v současné době předseda Českého centra Mezinárodního PEN klubu

Vystudoval FFUK, obor knihovnictví  a věd. informace, poté FAMU, obor scénaristzika a dramaturgie

Bibliografie: (jen první vydání)

Ohnivá pohádka, 1978
Texty, 1983
Výběr z textů, 1986
Co se stalo v ZOO, 1987
Měsíc nad sídlištěm, 1987
Oběžník, 1988
Klejme píseň dokola, 1988
Znělky, 1990
Defilé, 1991
Písničky, 1992
Reprezentant lůzy, 1992
Projevy, stati a jiné kydy, 1993
Tři hry, 1993
Můj vůz, 1999
Věci po mrtvých, 2001
Šli červotoči do houslí, 2001 /Zlatá stuha/
Český jazyk pro 9. ročník, 2001
Blues pro slušný lidi, 2002
Veselé diktáty, 2002
Už třicet let škodím, 2005
Uleželé želé, 2005
Bát se krást, 2005

Snídaně se psem, 2008
Haiku haiečku, 2008
Slizské písněm 2011
Pohádky o Málé tlusté víle, 2012

+ překlady z francouzštiny a tvorba na zvukových nosičích

https://www.dedecek.cz/biografie/

Inspirující myšlenky...

Nejradši jsem sám, to mne nikdo neruší. Neboť všichni se vracejí stále k témuž tématu, jak se jim vede špatně a jak se jim vede dobře, tomu se to líbí, onomu se to nelíbí, a brzy zas jsou u věcí, které tvoří jejich život. Dříve jsem jistě právě tak žil, ale teď nenacházím v sobě nic společného s těmito věcmi... Mnohdy sedím s některým z nich v hospodské zahrádce a pokouším se jim vysvětlit, že v tom je už vlastně všecko: moci tak tiše sedět. Přirozeně, že tomu rozumějí, přiznávají to, shledávají to taky, ale jen slovy, jen slovy, to je to, cítí to, ale stále jenom napolo. Jiný jejich život lpí na jiných věcech, jsou tak rozděleni, nikdo to ne cítí celým svým životem; ani já sám neumím dobře říci, co myslím.
Erich Maria Remarque (1898 – 1970), Na západní frontě klid