drda150

Jan Drda (*4. 4. 1915. Příbram - †28. 11. 1970, Dobříš)

spisovatel, novinář, dramatik

Před válkou studoval asi čtyři roky na FF UK v Praze srovnávací dějiny literatury a klasickou filologii, studia nedokončil. Rozporuplná postava naší literatury, byl předsedou Svazu československých spisovatelů.  V roce 1968 se postavil proti okupaci Československa. Přes veškeré výhrady, které se u jeho osoby objevují, to byl vynikající vypravěč.

Bibliografie:

Zachránění Martina Řezáče, 1939
Městečko na dlani, 1940
Druhá směna, 1940
Živá voda, 1941
Magdalenka, 1941
Jakož i my odpouštíme, 1941
Putování Petra Sedmilháře, 1943
Svět viděný zpomaloučka, 1943
Sochař Jan Kavan, 1943
Malíř Karel Černý, 1943
Hrátky s čertem, 1946
Listy z Norimberka, 1946
Němá barikáda, 1946
Znamení kotvy, 1947
Kuřák dýmky, 1948
Krásná Tortíza, 1952
Tomance o Oldřichovi a Boženě, 1953
Horká půda, 1955
Jednou v máji, 1958
České pohádky, 1958
Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert, 1959
Jsou živí, zpívají, 1961
Maupassant Guy de: Příběhy plné lásky (výbor), 1969
Hastrmani, 1973

Filmové scénáře:

Němá barikáda
Dařbuján a Pandrhola
Vyšší princip

https://www.kjd.pb.cz/kdo-to-byl-jan-drda


Inspirující myšlenky...

Jakmile vyvstane otázka času na čtení, znamená to, že není chuť. Neboť podíváme-li se na to blíž, čas číst nemá vůbec nikdo. Ani malí, ani mládež, ani velcí. Život je neustálou překážkou čtení. Čtení nesouvisí s organizováním společenského času, čtení je stejně jako láska způsobem bytí. Otázkou není zda mám či nemám čas číst (čas, který mi ostatně nikdo nedá), nýbrž zda si dopřeju nebo odepřu potěšení být čtenářem.
Daniel Pennac, Jako román