drda150

Jan Drda (*4. 4. 1915. Příbram - †28. 11. 1970, Dobříš)

spisovatel, novinář, dramatik

Před válkou studoval asi čtyři roky na FF UK v Praze srovnávací dějiny literatury a klasickou filologii, studia nedokončil. Rozporuplná postava naší literatury, byl předsedou Svazu československých spisovatelů.  V roce 1968 se postavil proti okupaci Československa. Přes veškeré výhrady, které se u jeho osoby objevují, to byl vynikající vypravěč.

Bibliografie:

Zachránění Martina Řezáče, 1939
Městečko na dlani, 1940
Druhá směna, 1940
Živá voda, 1941
Magdalenka, 1941
Jakož i my odpouštíme, 1941
Putování Petra Sedmilháře, 1943
Svět viděný zpomaloučka, 1943
Sochař Jan Kavan, 1943
Malíř Karel Černý, 1943
Hrátky s čertem, 1946
Listy z Norimberka, 1946
Němá barikáda, 1946
Znamení kotvy, 1947
Kuřák dýmky, 1948
Krásná Tortíza, 1952
Tomance o Oldřichovi a Boženě, 1953
Horká půda, 1955
Jednou v máji, 1958
České pohádky, 1958
Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert, 1959
Jsou živí, zpívají, 1961
Maupassant Guy de: Příběhy plné lásky (výbor), 1969
Hastrmani, 1973

Filmové scénáře:

Němá barikáda
Dařbuján a Pandrhola
Vyšší princip

https://www.kjd.pb.cz/kdo-to-byl-jan-drda

Inspirující myšlenky...

Život je vydáván za dar, zatímco je nad slunce jasné, že každý, kdyby si předem mohl tento dar obhlédnout a vyzkoušet, musel by se za něj poděkovat; jako se Lessing divil rozumu svého syna, který musel být násilně vytažen porodními kleštěmi, protože vůbec nechtěl na svět, sotva byl však v něm, opět z něj spěchal.
Arthur Schopenhauer, Svět jako vůle a představa