dvorsky150.jpg

Ladislav Dvorský  (*5. 6. 1931, Rychnov nad Kněžnou - †25. 7. 1995, Praha )

učitel, jazykovědec, spisovatel, překladatel z polštiny a němčiny

Narodil se v Javornici (u Rychnova nad Kněžnou). Maturoval 1950 na reálném gymnáziu v Jaroměři, 1953 absolvoval studium češtiny a ruštiny na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, 1953-59 studoval dálkově bohemistiku na Fakultě společenských věd Vysoké školy pedagogické v Praze; 1969 získal titul PhDr. na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Při studiu 1953-55 učil na odborných školách v Teplicích a Liberci, 1955-57 na polygrafickém učilišti, 1959-61 byl lektorem na katedře jazyků Vysoké školy strojní v Liberci, 1961-65 odborným asistentem na katedře českého jazyka Pedagogické fakulty v Liberci. 1965-70 byl ředitelem Severočeského nakladatelství v Liberci.

V 70. a 80. letech neměl stálé zaměstnání, soukromě vyučoval cizí jazyky, působil v dramatickém souboru, byl houslistou lázeňského orchestru, učil na Lidové škole umění v České Lípě, byl hlasovým poradcem hlasatelů v Československé televizi. 1990 se stal ředitelem nakladatelství Libereckých tiskáren (LIT), 1991 odborným asistentem na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a 1992 šéfredaktorem Redakčního servisu. Zabýval se problematikou jazykové kultury, jazykové komiky a spisovné výslovnosti. Své práce publikoval v odborném tisku i v denících a časopisech. Těžiskem jeho beletrie je tvorba pro děti. Psal původní pohádkové příběhy, loutkové hry, kniha Hrdinové z pohádek (1969) se stala podkladem pro stejnojmenný televizní seriál. Do 1970 a znovu od 1989 připravoval dětské a literární pořady pro Československý, respektive Český rozhlas.

V 70. a 80. letech, kdy nesměl publikovat, vycházely jeho práce pod cizími jmény, knížkám pro nejmenší děti propůjčil jméno ilustrátor Miloš Nesvadba. Překladatelská činnost má obdobné zaměření jako původní umělecká tvorba, je z větší části zaměřena na dětského čtenáře.

Bibliografie

Poklad baby Mračenice, 1963
Verše, 1964
Kunze Reiner: Věnování, 1964
Tajný lodní deník, 1966
Cassian Nina: Zvědavé slůně, 1967
Moszcyński L.: Giňol v Paříži, 1967
Tunelácká pohádka, 1968
Hrdinové z pohádek, 1969
Čtyři hry pro loutky, 1970
O zlém havranovi, 1971
Dětské anekdoty, 1971
Jak Kašpárek vysvobodil ptáčka Červenoocasáčka, 1972
Bílý koník, 1975
Dárek pro Giňola, 1978
Pohádky o princeznách, 1978
Bubetka v Praze, 1983
Repetitorium jazykové komiky, 1984
Miloš Nesvadba dětem, 1986
Kapitoly o popisu, 1988
Bubetka a Smítko, 1992
Český jazyk pro třetí ročník, 1995
Pohádka o hodném drakovi, 1995
Cirkus Hurvajz, 2000


Inspirující myšlenky...

Upřímně řečeno, Otče, prodloužená budoucnost mě neláká. Musela by mít smysl. Občas pochybuji, že život sám má smysl. Je-li to tak, byl by prodloužený život ještě nesmyslnější. Pro delší život bych potřeboval mnohem pádnější důvod... Viděl jsem, jak všechny národy sílí, ale ne v moudrosti, ale v nízkých vášních a touze po ničení. Viděl jsem, jak sílí moc jejich strojů, až se jediný ozbrojený muž vyrovnal celému vojsku. Zjevila se mi doba, kdy lidé, opilí svou zručností ve vraždění, tak běsnili po celém světě, že každá kniha a každý poklad byly odsouzeny k záhubě. Ta vize byla tak jasná a silná, že jsem se rozhodl shromáždit co nejvíce výtvorů krásy a kultury a ochránit je před zkázou, ke které svět spěje. Ztraceny obzor (1938), James Hilton