dyk_viktor

Viktor Dyk
(*31. 12. 1877,  Pšovka u Mělníka - †14. 5. 1931, Lopud, Jugoslávie)

básník, prozaik, dramatik, novinář a politik

Dyk patří spolu s Bezručem, Šrámkem a Tomanem ke generaci protispolečenských buřičů, kteří byli aktivní na přelomu 19. a 20. století. Viktor Dyk vystudoval gymnázium, nedokončil práva. Rozhodl se pro dráhu svobodného spisovatele, žurnalisty a politika. Ostře kritizoval hradní politiku T.G.Masaryka a Beneše.
Dyk byl velmi plodným autorem a jeho dílo zahrnuje snad všechny literární druhy: lyriku i epiku, prózu i dramata. Nejvýznamnější je přitom jeho poezie. Byl oceněný za své dílo státní cenou. Dyk umírá na dovolené u Jaderského moře, při procházce po pobřeží na srdeční slabost.

Bibliografie Poezie

A porta inferi (1897)
Síla života (1898)
Marnosti (1900)
Satiry a sarkasmy (1905)
Milá sedmi loupežníků (1906)
Pohádky z naší vesnice (1910)
Giuseppe Moro (1911)
Zápas Jiřího Macků (1916)
Noci chiméry (1917)
Devátá vlna (1930)
Lehké a těžké kroky (1915)
Anebo (1917)
Okno (1921)
Poslední rok (1922)

Bibliografie  Próza

Stud (1900, povídka )
Hučí jez a jiné prózy (1903)
Konec Hackenschmidův (1904, román, 3. díl tetralogie)
Prosinec (1906, román)
Prsty Habakukovy (1906, román)
Píseň o vrbě (1908, sbírka povídek)
Příhody (1911, sbírka povídek)
Krysař (1915, novela)
Tajemná dobrodružství Alexeje Iványče Kozulinova (1923, povídka)
Tichý dům (1921, povídka )
Zlý vítr (1922, sbírka povídek)
Prsty Habakukovy (1925, román)
Můj přítel Čehona (1925, povídka )
Dědivadelní hra (1927, povídka)
Holoubek Kuzma (1928, povídka)
Soykovy děti (1929, román)

Bibliografie Drama

Epizoda (1906, i prem.)
Posel (1907)
Zmoudření Dona Quijota (1913)
Veliký mág (1914)
Zvěrstva (1919)
Ondřej a drak (1919)
Revoluční trilogie (1921)
Napravený plukovník Švec (1929)

Bibliografie Politika

Ad usum pana prezidenta republiky

 


Inspirující myšlenky...

Toto bych chtěl pro své děti, kdyby byly ještě malé. Chtěl bych, aby vyrostly s pocitem, že jsou vládci svých životů. Chtěl bych, aby byly šťastné, ale také aby se staraly o štěstí druhých. Chtěl bych, aby byly emocionálně odolné, aby mohly odrážet nevyhnutelný stres a zklamání, které život občas přinese. Chtěl bych, aby měly důvěru ve svou schopnost učit se po celý život a přizpůsobit se světu, který se rok od roku mění stále rychleji. Chtěl bych, aby měly cíle, po kterých opravdu touží. Chtěl bych, aby byly schopné kriticky přemýšlet a činit racionální rozhodnutí, která jim pomohou dosáhnout jejich cílů. Chtěl bych, aby měly morální hodnoty, které pomáhají dávat smysl a strukturu jejich životům, a doufám, že to budou lidské hodnoty - hodnoty, které mají co do činění s lidskými právy a povinnostmi, a ne s pošlapáním těchto práv.
Peter Gray