havel ivan Ivan M. Havel (*11. 10. 1938, Praha)

vědec, šéfredaktor Vesmíru

Absolvoval FEL ČVUT v Praze v roce 1966. V letech 1969–1971 studoval Ph.D. (počítačové vědy) na University of California v Berkeley. Několik let pracoval jako výzkumný pracovník v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV. V současné době je docentem na Univerzitě Karlově v Praze a působí v Centru pro teoretická studia (společném pracovišti UK v Praze a AV ČR), jehož byl v letech 1990 – 2008 ředitelem. Přednáší na MFF UK. Šéfredaktorem Vesmíru je od r. 1990. V současnosti se zabývá zejména kognitivní vědou, filosofií mysli a teorií vědy.

Knihy:


Robotika (SNTL, Praha 1980),
Otevřené oči a zvednuté obočí (Vesmír, Praha 1998)
Zvednuté obočí a zjitřená mysl (Dokořán, Praha 2005)
Sidonia a Sakateky čtrnáctero vykročení (SOFIS, Praha 2004)
Snování. Rok dopisů o snech - spolu s M. Ajvazem (Pavel Mervart, Červený Kostelec 2008)
Arsemid (1997, druhé, rozšířené vydání 2004).

Myšlenky z knih

Vede-li inženýr dráhu, nevede ji přes vrchol hory, nýbrž oklikou po jejím úpatí. Tato oklika není kompromis mezi přímostí tratě a výškou hory, je to prostě velmi přesné počítání se skutečnými fakty. V politice se však nepracuje inženýrsky: udělá se projekt a čeká se, s jakými překážkami se setká, a teprve potom se handluje o nějakou tu okliku. Řeší-li se všechno kompromisem, znamená to, že nejsou předem váženy okolnosti, s nimiž bude nutno dále prakticky počítat. Tomu se ovšem říká fušerská práce.
Karel Čapek