horejsi_150.jpg

Petr Hořejš (*7. 9. 1938, Bratislava)

spisovatel, novinář, píše pod pseudonymem Hora nebo Hora-Hořejš

Na Univerzitě Karlově vystudoval novinařinu. Pracoval jako redaktor, po roce 1970 na indexu, proto se živil v různých stavebních firmách v různých technických profesích. V roce 1990 vyhrál konkurs a vrátil se do nakladatelství Albatros jako ředitel. Ze zdravotních důvodů odešel, nějaký čas psal v redakci Mladého světa, pak ve svobodném povolání. V poslední době je spolumajitelem nakladatelství Via Facti. Jeho cyklus Toulky českou minulostí už vyšel knižně v 14 dílech, na zvukových záznamech v 18 a představuje novodobou populární učebnici našich dějin, vzbudil zájem o historii v široké veřejnosti a jeho význam možná stále není úplně doceněn.

Bibliografie:
Na dně vzdušného moře (s Václavem Kovalem), 1962
Nejstarší Američané (s Václavem Šolcem), 1967
Péťa Vařič aneb Snadné etudy pro hrnec s pokličkou a obě ruce levé, 1979
Prázdniny se šlehačkou, 1984
Toulky českou minulostí 1, 1985
Toulky českou minulostí 2, 1991
Toulky českou minulostí 3, 1994
Toulky českou minulostí 4, 1995
Toulky českou minulostí 5, 1996
Toulky českou minulostí 6, 1997
Toulky zámeckými parky Čech a Moravy(s Pavlem Vlčkem a Josefem Ptáčkem),   1997
Toulky českou minulostí 7, 2002
Toulky českou minulostí 8, 2002
Toulky českou minulostí 9, 2003
Toulky českou minulostí 10, 2004
Měla jsem štěstí na lidi (s Jiřinou Bohdalovou), 2006
Toulky českou minulostí 11, 2008
Toulky českou minulosti 12, 2009
Země krásná (foto Josef Ptáček), 2009
Toulky českou minulostí 13. 2012
Evropan Jiří z Poděbrad, král do bouřlivých dob, 2014
Toulky českou minulostí 14, 2016

 

 

 


Myšlenky z knih

Podíváme-li se kdekoli do historie veřejného školství a povinné školní docházky, najdeme u kořene ani ne tak mylný altruismus, jako spíše vědomou snahu vytvořit z lidí takovou masu, jakou si přály politické elity. Tvrdohlavé menšiny měly být donuceny splynout s většinovou masou. Všem občanům měly být neustále vštěpovány občanské povinnosti, které vždy zahrnovaly poslušnost státnímu aparátu. Ovšem, jestliže má být masa obyvatelstva vzdělávána ve státních školách, jak by se mohly státní školy nestat mocným nástrojem pro hlásání poslušnosti státním autoritám?
Murray N. Rothbard