simkova150.jpg  Božena Šimková (*3. 2. 1935, Studenec)

pochází z Podkrkonoší. Po maturitě na novopackém gymnáziu vystudovala filozofickou fakultu UK. Pak pracovala jako redaktorka, divadelní dramaturgyně, spolupracovala s vysíláním pro děti v rozhlase i televizi. Na svém kontě má čtyřicet televizních inscenací, několik rozhlasových her a necelou desítku her divadelních.

Božena Šimková je však známa především jako autorka pohádek. V letech 1974 až 1986 vznikl na základě jejího scénáře na námět Marie Kubátové slavný večerníček Krkonošská pohádka.

Nejraději píšu pohádky, které v současném chaotickém světě plném krutosti a násilí dávají dětem ony věčné hodnoty, bez nichž by lidstvo dávno zahynulo. Jsem přesvědčena, že dětství je ta nejúrodnější půda pro semínka úcty a lásky k člověku, k rodičům, domovu, vlasti, k rodné řeči, pro toleranci a umění rozlišovat mezi dobrem a zlem.

Bibliografie:
Zpropadení kluci, Dilia 1964
Sedm krkavců, Dilia 1965
Kocour v botách, Dilia 1969
Zlatá panna, Dilia 1980
O vodě, lásce a štěstí, Dilia 1981
O zakletém hadu, Dilia 1986
Třetí sudička, Dilia 1986
O mrtvých jen dobře, Kletzler Publisher 1992
Krkonošská pohádka, King-Práh 1992
Ježeček a kamarádi, Litera 1992
Anče a Kuba mají Kubíčka, King-Práh 1993
Chytrému napověz, Práh 1995
Pohádky bratří měsíců, Alpress 1999
Barevný rok, Knižní klub 2001
Svatba bez příbuzenstva, Motto 2003
Pohádky z obrazovky, Motto 2006



Inspirující myšlenky...

Argumentační klam (též řečnický trik) je v řečnictví takový výrok, jehož smyslem je porazit či přesvědčit oponenta bez ohledu na pravdivost zastávaných názorů. Podstatou argumentačního klamu bývá nenápadné porušení pravidel logického důkazu, působení na emoce místo na rozum, případně obojí. Argumentační klamy bývají oblíbenou součástí argumentace propagandy a manipulátorů. Podstatou klamu je najít velmi slabý až hloupý argument, který by mohla zastávat protistrana (ale zpravidla jej nezastává). Ten demonstrativně rozcupovat na cucky a budit při tom zdání, že se všemi argumenty protistrany se lze takto snadno vypořádat. Např.: Zastánci potratů vám budou tvrdit, že jít na potrat je levnější, než kupovat výbavu pro dítě. To je ale zjevný nesmysl – do ceny potratu je totiž třeba započítat i nezbytnou hospitalizaci, nemluvě o tom, že na výbavu pro novorozence naše vláda nabízí zvláštní sociální příspěvky. Je tedy jasné, že neexistují žádné rozumné důvody, proč potraty povolovat.
Koukolík