jirasek150.jpg

Alois Jirásek
(*23. 8. 1851, Hronov – †12. 3. 1930, Praha)

spisovatel, básník, učitel

Vystudoval dějepis a češtinu na Karlově univerzitě v Praze, 14 let působil jako profesor na gymnáziu v Litomyšli, pak na gymnáziu v Praze. Jeho dílo je rozsáhle od poezie až po eposy.

Výběr bibliografie:

Viktorka, 1874
Skaláci, 1875
Filosofská historie, 1877
Povídky z hor, 1878
U rytířů 1879
Slavný den, 1879
Na dvoře vévodském, 1881
Na staré poště, 1881
Ze zlatého věku v Čechách, 1882
Konec a počátek, 1882
Obětovaný, 1883
Ráj světa, 1883
Sousedé, 1884
Poklad, 1985
Pandurek, 1886
Johanka, z malých cest, 1886
V cizích službách, 1886
Skály, 1887
Maryla, 1887
Zemanka, 1887
Dvojí dvůr, 1887 (První díl Mezi proudy)
Syn ohnivcův, 1888 (Druhý díl Mezi proudy)
Psohlavci, 1888
Nevolnice, 1888
Na ostrově, 1888
Do tří hlasů, 1890 (Třetí díl Mezi proudy)
Z Čech až na konec světa (adaptace V. Šaška z Bířkova). 1890
Vojnarka, 1891
Kolébka (div. hra), 1892
Proti všem, 1894
Staré pověsti české, 1894
Otec (div. hra), 1895
U nás (Úhor, Novina, Osetek), 1897 – 1904
Emigrant (div. hra), 1898
M. D. Rettigová (div. hra), 1901
Jan Žižka (div. hra), 1903
Gero (div. hra), 1904
Lucerna (div. hra), 1905
F. L. Věk, 1907
Samota (div. hra), 1908
Bratrstvo (Bitva u Lučence, 1900, Mária, 1905, Žebráci 1909)
Pan Johanes (div. hra), 1909
Jan Hus (div. hra), 1911
Jan Roháč (div. hra), 1914
Temno, 1912 – 1915
Z mých pamětí (1., 2.), 1919
Husitský král, 1919 – 1930 (druhý díl nedokončen)
Básně Aloise Jiráska

 

Inspirující myšlenky...

Nejskvělejší díla velkých mužů pocházejí všechna z doby, kdy ještě museli psát zadarmo nebo za nepatrný honorář. Takže i tady se osvědčuje španělské přísloví: Honra y provecho no caben en un saco. Čest a zisk se nevejdou do téhož pytle.
Arthur Schopenhauer