kapral Zeno Kaprál (*19. 10. 1941, Brno)

Básník, žije v Brně a jihočeském Strmilově

1958 - není přijat na filosofickou fakultu a musí nastoupit do výroby, do brněnské Zbrojovky
1959 - z inzerátu v novinách se dovídá o otevření pedagogického institutu v Karlových Varech; je si vědom, že nemůže od vedení závodu získat doporučení na studia, napíše si je proto sám, i s patřičným posudkem, a opatřené pokoutně získaným razítkem odesílá do Karlových Varů
1959-1962 - studuje na pedagogickém institutu v Karlových Varech a navazuje přátelství s Ivanem Wernischem
1962 - po studiu krátce působí jak o učitel na I. stupni obecné školy; v témže roce nastupuje základní vojenskou službu v Sokolově a vydává svůj básnický debut Ploty; pravidelně publikuje v Plameni, Tváři (1964), Hostu do domu, Sešitech pro mladou literaturu (1968) a Tvorbě
1963 - po návratu z vojny rezignuje na místo učitele; několik měsíců je zaměstnán v plzeňské státní knihovně a spolupracuje s Plzeňským rozhlasem
1965 - odchází do Bystřice pod Hostýnem, kde pracuje jako vychovatel v Domově mládeže se zvýšenou výchovnou péčí (v polepšovně)
1966 - nastupuje jako úředník v brněnské pojišťovně, kde setrvává třicet let
1968 - nakladatelství Československý spisovatel připravuje k vydání jeho druhou sbírku Zachránci ptáků, kniha však vzhledem k politickým přeměnám společnosti již vydána není
1969 - svatba (manželka Jarmila, roz. Švandová)
70. léta - téměř desetiletá tvůrčí přestávka; k souvislejší tvorbě se vrací až roku 1979
1979 - začíná spolupracovat s Brněnskou televizí
1988 - vlastním nákladem, samizdatově, čtyři básnické sbírky z předchozího období
1989 - vydává druhou část své básnické tvorby (náklad jednotlivých knih je 40 až 50 výtisků)
1992 - nakl. Votobia vydává, po třiceti letech opět oficiálně, (dvoj)titul Staré texty Nové texty
1996 - stává se tajemníkem brněnské pobočky Obce moravskoslezských spisovatelů

Bibliografie:
Ploty, Mladá fronta, Praha 1962
Reinerův výbor, Petrov, Brno 1992
Staré texty. Nové texty, Votobia, Olomouc 1992
Růžová cesta, Petrov, Brno 1994
Plané palposty, Host, Brno 1997
Moje pojišťovna aneb v krajině arkádské, Větrné mlýny, Brno 1998
Ozvy kázní, Votobia, Olomouc 2000
Glosy a maximy, Votobia, Olomouc 2001
Namol střízliv, Vetus Via, edice Želetavka, Brno 2002
Pádlo stálosti, Vetus Via, edice Želetavka, Brno 2003
Zeleň blankytu, Vetus Via, edice Želetavka, Brno 2003
Suché roráty, Klokočí a Knihovna Jana Drdy, edice současné poezie, Praha - Příbram 2004
Strmilovské listy, Vetrné mlýny, 2007
Hrubá mezihra, Pavel Mervart, Červený Kostelec, 2008
Minutové hry, 2014

Inspirující myšlenky...

Dřívější zpupné přednosti, jimiž se lidské zvíře povyšovalo nad ostatní zvířata, už padají. Víme, že lidská bytost není jediná, která myslí, mluví nebo pracuje. Každý živočišný druh má svoje zvláštnosti, jimiž vyniká, a jiné mu chybí. Ale domnělé přednosti lidí jsou spíš náhražkami nějakých nedostatků. Zbývá zhodnotit, jestli vysoká rozumovost člověka není víc na škodu než k užitku. Podle ničivé úlohy, kterou lidstvo hraje v přírodní rovnováze, bychom mohli směle prohlásit, že lidská vysoká rozumovost je v podstatě chorobně přerostlá rozbujelost, cosi jako rakovina nebo šílenství. Než vysoce mravní a mrvní člověk začal zavádět řád, život se udržoval dokonale jistě a svobodně, když si každý dělal, co chtěl v tom chaosu anarchie.
Misantrop: Vegan - člověk, nebo zvíře?