kriebel150.jpg

Zdeněk Kriebel  (*29. 4. 1911, Brno - †28. 12. 1989, Brno)

básník

vystudoval práva v Brně, od roku 1956 se však stává redaktorem SNDK, v roce 1961 se vrací do Brna, kde spolupracuje s rozhlasem. Byl vášnivým modelářem a sběratelem mašinek. Jeho žena M. Podvalová patřila mezi přední české herečky.

Bibliografie:

Hořící keř, 1931
Jak učíme na škole obecné v duchu nových učebných osnov , 1937
Proutěná píšťala, 1938
200 Chrysantém, 1938
S erbem lipového listu, 1940
Alarm, 1947
Píšťalička, 1955
Kniha milosti, 1956
Symfonie o Dyji, 1958
Ptám se, ptám se, pampeliško, 1959
Na slunečné straně, 1961
Koulej se, sluníčko, kutálej, 1961
Za oknem laterna magika, 1963
Co dělá v parku sluníčko, 1964
Stradivárky z neńu, 1964
Duhová brána, 1977
Svět je krásně strakatý, 1985
Jak lomikámen v dešti, 1987
Jak se zobe chytré zrní, 1989

A vyníkající překlady Kristy Bendové např. Trnky brnky na ty hrnky

Inspirující myšlenky...

Dokážeme jíst maso jedině proto, že nemyslíme na to, jak je to kruté a hříšné. Existuje mnoho zločinů, které jsou dílem člověka a jejichž zlo plyne z opuštění zvyků, obyčejů a tradic. Ale krutost mezi ně nepatří. Je to smrtelný hřích a nepřipouští žádné argumenty ani racionalizace. Jen jestliže nedovolíme svým srdcím, aby ztvrdla, vyvarují se krutosti a vždy budou jasně slyšitelná. Ale my dovolujeme, aby se v nás bezstarostně zahnízdila krutost – a ten, kdo se liší, se nám zdá divný... Jestliže umlčujeme své city i přesto, že pociťujeme lítost, jen proto, abychom dělali to, co druzí, a parazitovali na životě, urážíme všechno, co je v nás dobré. Rozhodl jsem se jít vegetariánskou cestou.
Rabíndranáth Thákur