Image

Dagmar Lhotová
 (*22. 7. 1929, Plzeň)

spisovatelka

Vystudovala pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, pracovala jako redaktorka, také v SNDK a v Mateřídoušce.

Bibliografie
(jen první vyd.):
Vyzvání na cestu, Encyklopedie současné české poezie, (s Z.K. Slabým)1961
12 do tuctu, (s Z.K. Slabým) 1966
Hvězda, co se nezdá (výbor), 1967
Pohádka s trumpetou a bubínkem, 1969
Kocour Vavřinec a jeho přátelé, (s Z.K. Slabým) 1969
Návody z Hančina zápisníku, 1970
Julián a opice Alžbětka, 1970
Modrá pampeliška, 1971
Mami, pofoukej (výbor), (s Z.K. Slabým) 1971
Kocour Vavřinec a jeho přátelé na cestách, (s Z.K. Slabým) 1971
Pohádka z devátého klobouku, 1972
Příběhy malého slůněte, 1973
Kocour Vavřinec, detektiv sportovec, (s Z.K. Slabým) 1973
Prázdniny teprve začínají, 1975
Hančin zápisník, 1975
Kocour Vavřinec na vodě i ve vzduchu, (s Z.K. Slabým) 1977
Bartolomějové, 1979
Olympiáda kocoura Vavřince, 1980
Jak ježek hledal déšť, 1981
Andulka pod barevným kopcem, 1984
Pohádky pro 365 dní v roce (jen cizojazyčné vyd.), (s Z.K. Slabým), 1985
Cesta k Betlému, 1991
Čítanka pro 4. ročník ZŠ, (s Z.K. Slabým a Drahoslavou Pechovou) 1993
Než přijdou Vánoce, 1994
Neobyčejné dárky, 1995
Léto je tu pro děti, 1995
Čtení a hraní k uzdravování, (s Z.K. Slabým), 1999
Preclíková chaloupka, 2000
Ani den bez pohádky, čítanka nejen pro mateřské školy, (s Z.K. Slabým) 2000
Světlička a Tmáni, 2001
Šťastnou cestu s ježkem Františkem, 2005
Pohádky, které přinesl vítr, aneb Pohádkový rok, (s Z.K. Slabým) 2007
O zemi Tam a Jinde, 2012
S kocourem Vavřincem od jara do zimy (se Z. K. Slabým), 2013
Robin, pes a já, 2014
Prázdniny teprve začínají, 2014
Kouzelné léto, 2016
Velká kniha kocoura Vavřince (se Z. K. Slabým), 2017

Inspirující myšlenky...

Postavení ženy se vyznačuje tím, že žena, která je jako každá lidská bytost autonomní svobodou, objevuje sama sebe a hledá se ve světě, kde ji muži nutí pokládat se za tu Druhou a chtějí z ní udělat objekt, odsoudit ji na imanence, protože její transcendence se stále překračuje jiným podstatným a suverénním vědomím. Dramatem ženy je konflikt mezi základním požadavkem každého subjektu, který se vždy pokládá za podstatný, a požadavky situace, která z ní dělá nepodstatnou bytost. Jak se může žena v daných podmínkách stát lidskou bytostí? Které cesty jsou pro ni otevřené a které naopak vedou do slepé uličky? Jak dosáhnout nezávislosti v závislosti? Jaké okolnosti omezují svobodu ženy, a může je překonat? To jsou základní otázky, které chceme objasnit. To značí, že přemýšlela o možnosti jedince, nebudeme je měřit pojmy štěstí, ale svobody.
Simone de Beauvoir, Druhé pohlaví