malinsky h150 Zbyněk Malinský (*7. 2. 1923, Praha - †7. 3. 2005, Praha)

spisovatel

Jako kluk vyrůstal v Dejvicích a taky mezi skauty v legendárním oddíle Jaroslava Foglara. S nimi poprvé poznal o prázdninách Sluneční zátoku a to velký kamarádský slunce mu už zůstalo v srdci po celý život.
Po maturirě vystudoval Filozofickou fakultu na Karlově Univerzitě. V roce 1960 nastoupil do propagačního oddělení Merkur, kde pracoval jako reklamní textař a scénarista. Tam se také seznámil s Frantikem Nepilem, který mu později nabídnul externí spolupráci v rozhlase, a tak Malinský píše své první pohádkové vyprávění o kapce rosy, která se narodila na jahodě.
Později v rozhlase spolupracuje s Ivošem Fisherem, básníkem, na pořadech Piš, Piš a Černé hodinky. Spolupracuje na několik cyklech do slavného pořadu Českého rozhlasu Hajaja. Píše pro film a do různých dětských časopisů. No a mezi tím píše jednu pohádku za druhou a taky je rád čte svým malým posluchačům.

Bibliografie:
Dům ve Sluneční ulici Albatros 1978, 2.vyd. Česká expedice 1992
Dům ve Sluneční ulici – něm. Der Kinderbuchverlag Berlin 1982
Ptáčkoviny Albatros 1981,
Veselé vtáčie rozprávky, Mladé letá 1981
Vánoční pohádky, Albatros 1983
Rozprávky pod stromeček  1991
Zvieratká športujú, Mladé letá 1986
Afrodita, příběh taky o koni  Albatros 1989 (1990 knížka zvítězila v čtenářské anketě o dětský bestseller roku)
Cyril a Teniska, Albatros 1994
Je nás šest, jeden štěká, Albatros 1998 (1998 Zlatá stuha)
Kolotoč s labutěmi, Městská knihovna v Jičíně 1999
Pohádky ze Sluneční ulice, Amulet 2000 (2000 Zlatá stuha) /Zlatá stuha/

Ocenění:
1993 Cena dětské poroty na mezinárodním festivalu Prix Danube
1994 cena „Augsburgského dětského filmového draka“ na festivalu v Augsburgu
2001 - Klub dětských knihoven v úsilí o rozvoj dětského čtenářství připravil rozsáhlý celostátní projekt včetně literární soutěže dětí, pro který zvolil jako motto krátkou úvahu „Kde končí svět“ z knížky Zbyňka Malinského Kolotoč s labutěmi. Projekt vyvrcholil slavnostním setkáním na Pražském Hradě 7. června 2001, při kterém byl autor pasován na rytíře řádu Krásného slova. 
V roce 2002 byl zapsán na Čestnou listinu IBBY ( IBBY Honour List 2002) za titul Pohádky ze Sluneční ulice (vydal Amulet 2000)

Antologie a sborníky
Sto najsmešnějších rozprávok z diel svetových a československých autorov, Mladé letá 1986
My best rainy day storybook, Aventinum for Treassure Přes, 1990
36 Contes pour les quatre saisons, Aventinum 1990, Gründ 1991
Das Schäfchen mit dem schwarzen Fleck, Aventinum/Karl Müller Verlag 1990
Čteme si s mámou, Státní pedagogické nakladatelství 1992
Žvižgavec v polžjem avtobusu, Mladinska knjiga Ljubljana 1987

Leporela
Dvanáct měsíců, Albatros 1977
Stromy, Albatros 1985

Maňáskové scénky a povídky
pro Ústav zdravotní výchovy, sešity 1973 – 1975

Klub otužilých dětí
Navrhl Klub jako cestu ke zdraví otužováním, vypracoval program, navrhl členské průkazky s potvrzovaným plněním programu, členské odznaky s delfínem a napsal klubovou písničku, ke které složil nápěv Ilja Hurník.
Při mateřských školách vznikly stovky Klubu otužilých dětí.

Vynálezci a objevitelé
literární portréty významných světových a českých vynálezců a objevitelů, časopisecky otiskovaný jako seriál  1983

Mateřídouška, Naše rodina, Slniečko, Frösi (něm.)
po řadu let otiskovaly pohádky z jeho knížek

Český rozhlas
odvysílal většinu jeho pohádek v podání předních herců: Vlast. Brodský, Eduard Cupák, Jiří Adamíra, Josef Bek, Rudolf Hrušínský, Frant. Filipovský, Jana Hlaváčová, Petr Nárožný atd.

Gramodesky
Dům ve Sluneční ulici, Supraphon 1978
Pohádky XX/Jak červené střevíčky šly pro ženicha, Supraphon 1986
Vánoční pohádky, Supraphon supralong 1985
Mlíčko lepší nežli čokoláda/Hajaja vypravuje, Supraphon 1988
Ptáčkoviny, Supraphon stereo 1989

Mg Kazety
Dům ve Sluneční ulici, Supraphon stereo 1983
Ptáčkoviny, Supraphon stereo 1989
Ptáčkoviny, Bonton 1996
Vánoční pohádky, Supraphon dolby stereo 1985
Vánoční pohádky, Bonton 1996
Pohádky pod stromeček, Studio Amos 1994
Cyril a Teniska, Audio Story 1994
Pohádky pod polštář/Mlíčko lepší nežli čokoláda, Supraphon 1995
Zvířátka sportují/Rozprávky uja Jamricha, Radio Lumen 1997

Video – seriály animovaných filmů
Z televizních večerníčků: Dům ve Sluneční ulici, Čs. televize 1984
Do toho! Do toho! (sportov. pohádky) Slov. televize Bratislava 1988-96
Vánoční pohádky, Slov. televize Bratislava
Ptáčkoviny TV Bratislava 1985, čes. dabing
Šťastné a veselé vánoce, Slov..televize, scénáře 1994
Příhody krále Lebedy (Ve výrobě na Slovensku)
Mnohé z těchto seriálů byly prodány do různých evropských zemí, např. do Rakouska, Anglie, Norska, Finska, na Island, Kypr, Polska, Bulharska aj.

Hrané filmy
Afrodita, příběh taky o koni, Slovenská televize, Bratislava 1993
Je nás šest, jeden štěká, Česká televize Praha, scénář 1999

Čítanky
Jeho texty  jsou zařazeny v čítankách základních škol nakladatelství Fortuna, pokud je známo pro 3. ročník na rok 1991, pro tentýž ročník na rok 1993, pro čítanky pro 4. ročník na rok 1997 a pro 5. ročník na rok 1995.

Napsali o Zbyňku Malinském

Jaroslav Šimůnek oceňuje jeho vynalézavost a schopnost rozvinout nápaditý děj na malé ploše a zaujmout jím čtenáře, vyloudit na jeho tváři úsměv či touhu  číst příběh až do konce.

Zdeněk Heřman konstatuje, že umí potěšit, umí objevovat svět a vládne čistou mateřštinou. V jiné recenzi píše, že zasazuje své vyprávění do literárního proudu, v němž zrovna tak měl svou vlnu Karel Čapek jako Václav Čtvrtek.

Petr Matoušek v úvaze o současném stavu české dětské literatury ho uvádí jako jednoho z autorů, představujících kvalitní dětskou literaturu, jejíž úroveň je věcí „národní cti a kultury“, jak před sedmdesáti lety dobře odtušil Arne Novák.

Vladimír Nezkusil se nad knížkou Pohádky ze Sluneční ulice na stránkách Zlatého máje ptá: Co kdyby vedle našeho všednodenního světa byl ještě jeden svět. Svět fantazie, oživlých věcí, mluvících ptáků nebo sluníček sedmitečných? Takový svět díky své snad nevyčerpatelné obrazotvornosti pak autor také vytváří. Z jeho vůle tak ožívá zahradní rýč, popelnice na rohu, kapka vody, omšelý teploměr, utěrka, sněhulák, vánočka, lidským hlasem promluví skřivan a sýkorky, kukačka, kocour, sýček, čáp a dokonce i kapr z rybníka. Rozehrán je tak celý ohňostroj nápadů, na kterém oceníme, jak přesně odpovídá svému zdroji a jak umně do něho autor promítne i svoji vlastní osobnost. Máme se co chvíli čemu smát, aniž musíme byť na okamžik slevit z nároků na vkus a originalitu.
Jako i v předchozích jeho knížkách i tahle je plná pohody, radosti ze života…

René Ditmar v recenzi o téže knížce píše: Pohádky a vyprávěnky Zbyňka Malinského patří k tomu nejlepšímu, co v české moderní pohádce máme.

František Nepil do jedné ze svých knížek, které mu věnoval, vepsal: Zbyňku, zůstaň mi přítelem na doživotí.

Inspirující myšlenky...

My budeme například prodávat konzervativní ideály, protože jsou dobré a žádají se. A budeme taky dělat liberální ideály – jsou pokrokové a mají své odběratele. Potom tu máme ideály komunistické, i na nich se dá vydělat. Dále jsou všelijaké církve a spiritisti a ateisti a mezinárodní politika a spousta jiných věcí, které se mají vyrábět. Tak jen do toho, mládenci. Každý list bude mít svůj ideál. Ale jakmile ten ideál bude mít málo konzumentů, nechá se padnout. Musíme mít též jeden velký nezávislý list, který bude mít za úkol potírat Johna H. Higginse, protože mnoho lidí si něco takového bude přát. A trochu rámusu občas udělá dobře; chlapci, perte se drobet navzájem. Lidi za své peníze chtějí vidět pořádný sport. To je všechno.
Podle článku Karla Čapka v Lidových novinách v roce 1930