mathesius bohumil
Bohumil Mathesius (*14.7. 1888, Praga – +2.6. 1952, Praha)

Český básník, překladatel, literární kritik, publicista, popularizátor čínské a asijské poezie

Vystudoval český a francouzský jazyk na Filozofické fakultě UK v Praze. Posléze studoval i ruštinu. Krátce učil na pražském gymnáziu.
V roce 1909 vydává prvotinu, povídku Hans Plum. Během první světové války bojoval na frontě v Itálii a Srbsku.
V druhé pol 20 let se věnuje publicistice. Npř, Tvrorba. Literární noviny.
Překládal díla z ruské, francouzské či německé literatury ale jeho nejvýznamější počin jsou překlady z čínské a japonské poezie.
Po roce 1945 se stal profesorem ruské a sovětské literatury na Karlově univerzitě.

Dílo:
Verše o mamince, lásce a smrti (1918)
Brána pekel (1922)
Černá věž a zelený džbán (1925)
Zpěvy staré Číny (1939)
Nové zpěvy staré Číny (1940)
Lyrické intermezzo (1940)
Kdo to řekl? (1940, společně s Jaroslavem Zaorálkem)
Verše psané na vodu (1943, společně s V. Hilskou)
Třetí zpěvy staré Číny (1948)
Zpěvy Dálného východu (1958)
Babí léto (1958)

Překlady
Alexander Alexandrovič Blok, Dvanáct (1925)
Vladimír Majakovskij, 150,000.000 (1925)
Boris Leonidovič Pasternak, Rok devatenáct set pět (1947)
Lev Nikolajevič Tolstoj, Kozáci a jiné povídky (1930)
Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Uražení a ponížení (1930)
Boris Pilňak, Stavíme přehradu (1932)
Viktor Šklovskij, Teorie prózy (1933)
Maxim Gorkij, Klim Samgin (1933)
Alexandr Sergejevič Puškin, Piková dáma a jiné povídky (1931)
Alexandr Sergejevič Puškin, Měděný jezdec (1938)
Nikolaj Vasilijevič Gogol, Revizor (1941)
Nikolaj Vasilijevič Gogol, Ženitba (1933)
Nikolaj Vasilijevič Gogol, Hráč (1949)
Michail Šolochov, Rozrušená země (1930)
Anton Pavlovič Čechov, Racek (1950)
Anton Pavlovič Čechov, Višňový sad (1950)
Alexandr Vasiljevič Suchovo-Kobylin, Smrt Terelkinova (1935)
Alexandr Vasiljevič Suchovo-Kobylin, Dramatická trilogie (1949)
Erich Maria Remarque, Na západní frontě klid (1929)
Johann Nepomuk Nestroy, Lumpacivagabundus (1939)
Hans Fallada, Občánek milionářem (1941)
Friedrich Schiller, Panna Orleánská (1941)
Gotthold Ephraim Lessing, Mina z Barnhelmu (1941)
Gotthold Ephraim Lessing, Emilia Galotti (1943)
Johann Wolfgang von Goethe, Torquato Tasso (1942)
Johann Wolfgang von Goethe, Ifigenie na Tauridě (1943)
Anatole France, Názory pana Jeronýma Cignarda (1931)
André Gide, Návrat ze Sovětského svazu (1936)
Henrik Ibsen, Peer Gynt (1948)
Henrik Ibsen, Nápadníci trůnu (1951, společně s J. Vrtišovou)


Myšlenky z knih

Nejlepší myšlenky jsou vlastnictvím všech, uvědomoval si už Seneca. A my pořád bazírujeme na nějakých autorských právech. Tak ať ty práva mají jen zbytečná a nesmyslná díla, ale o těch, která jsou smysluplná, ať rozhodnou lidé sami a ne nějaké zkorumpované komise.
prof. Macháček