parizek.jpg

Ladislav Mikeš Pařízek (*19. 11. 1907, České Budějovice - †30. 3. 1988, Praha)

cestovatel, spisovatel

Po dvouletém studiu na obchodní škole odjel roku 1924 do Francie, kde vstoupil do Cizinecké legie a většinu své smlouvy prožil v Maroku. Po třech letech byl ze služby propuštěn. Roku 1927 studoval v Paříži na École libre des sciences politiques a od roku 1928 se začal živit jako novinář a spisovatel, jehož hlavním zájmem zůstala Afrika. 1928 projel severní Afriku, 1929-30 prošel pěšky Zairem (tehdejším Belgickým Kongem), v letech 1932 až 1935 pracoval v Kamerunu a Kongu a podnikal studijní cesty do vnitrozemí. 1935 cestoval po ostrovech Tichomoří a 1937 navštívil Západní Afriku. Během 2. světové války žil v Praze a publikoval řadu reportáží a článků. Do Afriky se vrátil v letech 1947-48, kdy spolu s Rudolfem Šinkovcem projel autem Praga-Piccolo Francouzskou západní Afrikou; během této cesty se seznámil s mnoha africkými bojovníky za svobodu.
Publikoval řadu cestopisů, v nichž zužitkoval svoje poznatky z cest, a četné romány pro děti a mládež a knihy pohádek. Mnohá z těchto děl vyšla v několika vydáních.

CESTOPISY

Pán dalekých cest, 1942;
Země našich snů. Z cest jižním Konžskem, 1942;
Kpveke-Vo. Silný muž, 1946;
Afrika pod maskami, 1950;
Zlaté Pobřeží, 1951;
Africké svítání, 1952;
Afrika se probouzí, 1953;
Belgické Kongo a jeho lid, 1956;
K pralesům Libérie, 1957;
Guinejská odysea, 1961;
K pramenům Nigeru, Brno 1963;
Songaré, 1964
Černošské báje a pohádky, 1958.
Pod souhvězdím Orionu (výbor Milena Karlová), 1986

ROMÁNY

Jezero Manyara, 1940;
Dřevěný král, 1943;
Hledači ztraceného stínu, Červený Kostelec 1943;
Bílé slzy. Román o české práci v Africe, 1946;
Řeka kouzelníků, 1956;
Africké svítání, 1958
Prales leopardů, 1964.
Má cesta za dobrodružstvím. Autobiografie, 1967;
Hvězdy nad Kandelem, 1973
Legie sebevrahů, 1974
Nejkrásnější život, 1982

Zdroj: – Ladislav Mikeš Pařízek, 1907 - 1988

Inspirující myšlenky...

Podívej se na dnešní svět. Existuje něco ubožejšího? Kolik je v něm šílenství a slepoty, jak nerozumně je řízen. Ženoucí se masa zmateného lidstva do sebe zbrkle naráží, poháněna orgiemi chtivosti a brutality. Jednou musí nadejít čas, příteli, kdy tyto orgie skončí. Kdy brutalita a touha po moci... zahynou svým vlastním mečem. Protože až ten den nadejde, svět bude muset hledat nový život, založený na jednoduchém pravidle: Buď laskavý. Až přijde ten den, věříme, že se bratrská láska z Shangri-La, rozšíří se po celém světě. Ano, synu, až se silní požerou navzájem, lidská etika konečně dojde naplnění a a pokorní obdrží zemi.
Ztraceny obzor (1938), James Hilton