pekny.jpg


Tomáš Pěkný  (*8. 5. 1943, Praha - †17. 11. 2013, Praha)

spisovatel, publicista, překladatel

Vystudoval FFUK v Praze, nejdříve pracoval jako novinář a redaktor, po roce 1970 řada zaměstnání od zahradnického pomocníka, sanitáře, nočního hlídače…
Publikoval verše v časopise Univerzita Karlova (1963), povídky v LN, Sešitech, Hostu do domu, MF, My aj.
Nyní šéfredaktorem Roš Chodeš.

Ocenění:
Premio Grafico – Bologna 1992 s J. Kovaříkem za knihu Havrane z kamene

Bibliografie:
Neplačte láskou (antologie z českých básníků s P. Šrutem), 1971
Fáfa náhradníkem a menší prózy, 1973
Ze soboty na neděli, 1974
Colletka a pes, 1975
Jak princeznička Alžběta hledala ženicha, 1982 (pod jménem Jiří Tichý)
Havrane z kamene, 1990
Historie Židů v Čechách a na Moravě, 1993
Coletka a pes, 2000

Editorská práce pro nakladatelství Sefer – J. Langer: Devět bran, T. Vrba: Utekl jsem z Osvětimi, R. Bondy: Jakob Edelstein aj.

Doufáme, že autor zveřejní další tvorbu, kterou vydal pod jinými jmény.

Inspirující myšlenky...

Nebe Jednotou vytváří vodu. Právě v tom je skutečná síla Velké jednoty. Dosáhne-li člověk této Jednoty, bude živ, ztratí-li ji, zemře. Avšak ačkoli člověk žije v síle (jíž je vzduch, prana), sílu (vzduch) nevidí, právě tak jako ryby žijí ve vodě, vodu však nevidí. Člověk umírá, nemá-li k životu vzduch, právě tak jako ryby bez vody hynou. Proto zasvěcení učili lidi, aby se drželi nejzákladnějšího a sledovali jediné, oběh světla a zachovávání jeho centra.
Tajemství zlatého květu, čínská kniha života