prazakova

Hana Pražáková (*13. 7. 1930, Turnov - †4.12. 2010, Brno)

překladatelka, spisovatelka

Vystudovala češtinu a ukrajinštinu na Karlově univerzitě v Praze, po studiích pracovala jako nakladatelská redaktorka a překladatelka, v letech 1972 - 90 byla redaktorkou literárně-dramatické redakce Československého rozhlasu v Brně.

Překlady ukrajinštiny:
román Jurije Dolda-Mychajlyka Velká hra, 1960
román Olese Hončara Cyklón, 1975 a Jaro za řekou Moravou, 1975
knihu povídek Stepana Vasylčenka Olověný prstýnek
výbor pohádek, nazvaný O lesním carovi, 1973 
Vladko Volodymyr:Potomci Skytů, 1984

Překlad z ruštiny:
Pohádka o Jemeljanovi a bubnu Lva Nikolajeviče Tolstého
Ardamatskij Vasilij Ivanovič: Saturn zvolna pohasíná, 1965
Ardamatskij Vasili Ivanovič: Grant volá Moskvu, 1968

Ardamatskij Vasilij Ivanovič: Tajná operace doktora Axela, 1972 

Knihy pro děti a mládež:
Dárek pro Moniku, 1970 (v roce 2000 knihu již ve třetím vydání vydalo nakladatelství Hejkal)
Výsostné území, 1976
Karolínka, 1973
Výprava za parádou, 1978
Návrat z vánočních prázdnin, 1983
Letadlo a desetikoruna, 1986
Případ Petr, 1980
Pojedeme do rozhlasu, 1989
Výhra, 1984

Knihy pro dospělé:
Nadějí tu žijem, 2001
Dobrý den Brno, 2005

Inspirující myšlenky...

Všiml jsem si, že dítě vůbec nestačí na rozlehlý výpravný celek (jako je třeba obrázek města s množstvím domů, s různými architektonickými detaily, okapy, střechami a stříškami, povozy a lidmi). Všiml jsem si, že si z takových obrázků vždycky vybraly jednu nebo dvě věci, třeba docela nevýznamné, které ani nebyly pro obsah nějak typické, zkrátka takové, které jim padly do oka, ať už to byla jen žába nebo veverka, princezna nebo jak se někdo směje. A rychle otočily list, aby viděly, co je na dalším.
Stanislav Kolíbal o ilustrování Stromu pohádek