reynek bihuslav portret sbirky basni

Bohuslav Reynek (31. 5. 1892, Petrkov – 28.9. 1971, Petrkov)

básník, překladatel, grafik

Autodidakt, všestraný umělec jehož dílo začalo být známé až po jeho smrti. Překládal z francouzského a německého jazyka díla básníků (G. Bernanos, L. Bloy, J. Giono, F. Jammes, J. de La Fontaine, P. Verlaine aj.) i německých expresionistů. Od konce čtyřicátých let se soustředil na překlady básnických sbírek své ženy Suzanne Renaudové.
Během studia na jihlavské reálce se začal věnovat kresbě a malbě. Později vytvořil více než šest set grafických listů technikou suché jehly nebo leptu, které dominují jeho tvrobě.
Více: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohuslav_Reynek

Sbírky básní:
Žízně – sbírka básní, 1921
Rybí šupiny – sbírka básní v próze, 1922
Smutek země – sbírka básní 1924
Had na sněhu – sbírka básní v próze, 1924
Rty a zuby – sbírka básní, 1925
Setba samot – sbírka básní, 1936
Pieta – sbírka básní, 1940
Podzimní motýli – sbírka básní, 1946
Mráz v okně – sbírka básní, 1969
Sníh na zápraží – sbírka básní, 1969
Odlet vlaštovek – posmrtně vydaná sbírka básní (psáno 1969–71), prvně vyšla v exilu v Mnichově roku 1978

reynek 1

reynek 2

reynek 3


Myšlenky z knih

Dřívější zpupné přednosti, jimiž se lidské zvíře povyšovalo nad ostatní zvířata, už padají. Víme, že lidská bytost není jediná, která myslí, mluví nebo pracuje. Každý živočišný druh má svoje zvláštnosti, jimiž vyniká, a jiné mu chybí. Ale domnělé přednosti lidí jsou spíš náhražkami nějakých nedostatků. Zbývá zhodnotit, jestli vysoká rozumovost člověka není víc na škodu než k užitku. Podle ničivé úlohy, kterou lidstvo hraje v přírodní rovnováze, bychom mohli směle prohlásit, že lidská vysoká rozumovost je v podstatě chorobně přerostlá rozbujelost, cosi jako rakovina nebo šílenství. Než vysoce mravní a mrvní člověk začal zavádět řád, život se udržoval dokonale jistě a svobodně, když si každý dělal, co chtěl v tom chaosu anarchie.
Misantrop: Vegan - člověk, nebo zvíře?