skalova_pavla_150.jpg

Pavla Skálová (*1. 9. 1940, Praha)

spisovatelka

Pavla Skálová se narodila na Malé Straně. Její rodina bydlí v témže bytě již více než sto let. Gymnázium (tenkrát to byla jedenáctiletka) absolvovala v Praze ve Štěpánské ulici. Pracovala jako kreslička a posléze jako dokumentátorka v tehdejší Geodézii. Dva roky studovala na ČVUT – stavební fakultě a později vystudovala večerně abiturientský kurz stavební průmyslovky, který v roce 1966 dokončila. Nějaký čas pracovala jako konstruktérka a poté dělala dva roky školnici v jedné mateřské škole na Malé Straně. V investiční výstavbě setrvala 10 let. Při zaměstnání vystudovala Právnickou fakultu UK. Absolvovala v roce 1984, v roce 1985 udělala rigorózní zkoušku.
Od roku 1985 pracuje jako úřednice ve státní správě a působí jako šéfredaktorka odborného právnického časopisu Správní právo.

Spolupracovala externě s nakladatelstvím Lidové noviny jako odpovědná redaktorka (např. Líbal-Muk: Staré Město pražské, Vladimír Hulec: Dějiny Jižní Afriky).
V letech 2003–2005 externě spolupracovala jako jazyková redaktorka nakladatelství Albatros.

Její mladší syn žije od roku 1989 v Rakousku, starší zemřel. Autorka má dvě vnučky – starší studuje v Praze konzervatoř Jaroslava Ježka, obor klavír a skladba, mladší navštěvuje v Rakousku gymnázium s hudebním zaměřením na instrumentaci.
Celoživotní láskou Pavly Skálové je Malá Strana v jejích nekonečně se měnících podobách, plná rázovitých
postaviček, psů všech velikostí a druhů a hlavně pokud možno zcela bez turistů!

Bibliografie:

Pavla Skálová: Malostranská psí zima, 2007/Zlatá stuha/

Pavla Skálová: Malostranské psí jaro, 2009

Inspirující myšlenky...

Demokratická teorie obecně předpokládá, že společnost potřebuje žurnalistiku, která je přísným hlídacím psem těch, kdo jsou a chtějí být u moci, která je schopna vypátrat, co je pravda a co lež, a která dokáže představit velkou šíři osvícených názorů na důležitá témata dne. Toto vše nemusí dělat každé médium, ale mediální systém jako celek by měl občanům zajistit snadnou dostupnost této žurnalistické kvality. Jelikož mocní často chtějí informační tok ovládnout, je základním problémem svobodné společnosti, jak dokáže vytvořit mediální systém, který dá vzniknout čemusi, co se blíží demokratické žurnalistice..
Robert W. McChesney, Problém médií