sykorova150.jpg
Helena Sýkorová (*25. 2. 1934 – †13. 4. 2008)

Dramaturgyně, scénáristka

Vystudovala Filozofickou fakultu UK v Praze.

Pracovala od poloviny 50. let v Československé a později v České televizi, v posledních letech jako externistka.   Působila nejprve ve vysílání pro děti, později se dostala k přípravě dramatických pořadů. Český filmový a televizní svaz Fites jí v roce 1995 udělil cenu Trilobit za dramaturgický přínos původní televizní tvorbě.

Spolupracovala například s režiséry Karlem Kachyňou (Zlatí úhoři, Městem chodí Mikuláš, Vlak dětství a naděje, Kráva, Hanele, Fany),   Jaromilem Jirešem (Helimadoe), Františkem Filipem (Noc pastýřů), Zdeňkem Zelenkou (Karlínská balada, Lakomec, Falešné obvinění, Rumplcimprcampr, Stín viny), přičemž u posledních dvou inscenací byla i autorkou scénáře.
Dále např. Princ a chuďas (Twain, Vogeltanz, Ráža), Golet v údolí (Zeno Dostál) aj.

Jako dramaturgyně stála Helena Sýkorová například u zrodu seriálu Jana Eyrová a také novějšího seriálového projektu Hotel Herbich režiséra Hynka Bočana. V roce 1978 byla asistentkou režiséra Ludvíka Ráži při přepisu Vernova románu Tajemství Ocelového města. Spolu s Karlem Škorpíkem se jako producentka podílela například na vzniku šestidílného televizního románu Konec velkých prázdnin, který podle scénáře Pavla Kohouta a Jeleny Mašínové natočil režisér Miloslav Luther.
Byla také u zrodu znělek ČT pro děti jak Kolotoče, tak Večerníčka.

Inspirující myšlenky...

Podle starých pramenů severské mytologie je strom Yggdrasil osou světa, stromem života a osudu. Spojuje nebe, zemi i podzemní svět. Je jediným stromem v ráji, seděl pod ním Adam. On sám sebe nevnímal, aniž se od okolí rozeznával. Seděl v dokonalé harmonii pod Yggdrasilem. Ráj nebyl veliký. Snad jako naše zahrada? Byl však dokonalý. Vzkvétaly v něm všechny tvary jen jedenkrát a proto byly dokonalé. Vše bylo nehybné. Ráj nevznikl, prostě byl tu. Každá věc byla tím, čím se jevila. Pod Yggdrasilem seděl Adam. Vše tu bylo jen pro něj. V okamžiku, kdy jím to proniklo jako blesk, učinil posunek. Uchopil větev, ať se zlomí – a vědět.
Bohumila Grögerová, Můj labyrint