stulcova renata biografie

Renata Štulcová (*23. 10. 1969, Rakovník)

spisovatelka

Narodila jsem se v Rakovníku. Pro milovníky astrologie: narodila jsem se v okamžiku, kdy Slunce přecházelo ze souhvězdí Vah do souhvězdí Štíra.
Roku 1976 jsme se přestěhovali do Litoměřic. Po maturitě na gymnáziu jsem na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem vystudovala matematiku a geografii a poté na Karlově univerzitě anglický jazyk a literaturu.
Během studia angličtiny jsem se zajímala o využití dramatu ve výuce a absolvovala jsem kurzy Dramatické výchovy na Masarykově univerzitě v Brně.
Od roku 1993 učím na základní škole s rozšířenou výukou jazyků a matematiky v Litoměřicích.
V devíti letech jsem prohlásila, že budu psát příběhy, které dohromady propojí Aloise Jiráska, Boženu Němcovou a Karla Jaromíra Erbena, a stále na tom pracuji.

Soukromé spisovatelské stránky
https://www.renatastulcova.cz

Bibliografie:
Mojmír – Cesta pravého krále (Albatros, 2010)
Růže a krokvice (Knižní klub, 2009)
Nemetonburk aneb Alatýrová hora (Albatros, 2007)
Nemetonburk aneb Zlatá brána (Albatros, 2005)
Nemetonburk aneb Tajemství ve skále (Albatros, 2003)

Ocenění:
Březen 2010 – The White Raven Award za Růži a krokvici (Knižní klub, 2009)
Březen 2010 – SUK Cena knihovníků SKIP 1. místo za Růži a krokvici (Knižní klub, 2009)
Březen 2010 – SUK Cena Noci s Andersenem za Růži a krokvici (Knižní klub, 2009)
Září 2009 – Cena knihovníků na Polabském knižním veletrhu 2009 za Růži a krokvici (Knižní klub, 2009)
Březen 2004 – Nominace na Zlatou stuhu za Nemetonburk (Albatros, 2003)
Duben 2004 – Čestné uznání nakladatelství Albatros za Nemetonburk (Albatros, 2003)
Duben 2004 – SUK Cena učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství za Nemetonburk (Albatros, 2003)

Inspirující myšlenky...

Všiml jsem si, že dítě vůbec nestačí na rozlehlý výpravný celek (jako je třeba obrázek města s množstvím domů, s různými architektonickými detaily, okapy, střechami a stříškami, povozy a lidmi). Všiml jsem si, že si z takových obrázků vždycky vybraly jednu nebo dvě věci, třeba docela nevýznamné, které ani nebyly pro obsah nějak typické, zkrátka takové, které jim padly do oka, ať už to byla jen žába nebo veverka, princezna nebo jak se někdo směje. A rychle otočily list, aby viděly, co je na dalším.
Stanislav Kolíbal o ilustrování Stromu pohádek