velkoborsky frana

Fráňa Velkoborský (*6. 1. 1900, Hromnice u Plzně – †8. 11. 1958, Ústí nad Labem)

básník, spisovatel

První knihu vydal roku 1925. Byla to lyrická sbírka Tiché průboje. Později vydal celkem 8 meditativních sbírek. Do literatury se zapsal jako výrazný spisovatel pro mládež, pro kterou upravoval pohádky a mýty severoamerických indiánů. Napsal vynikají knihu, dodnes málo známou, Jabloňová stezka. Otec vynikajícího překladatele Jana Petra Velkoborského a fotografa Petra Velkoborského.

Poezie:
Tiché průboje (1925)
Srdce a zrada (1926)
Barvy severu (1928)
Sníh na horách (1928)
Jediný ve světě (1928)
Ruka na jílci (1939)
Čtvero ročních časů (1947)
Naše zvířátka (1947) pro děti

Pohádky:
Vděčný skřítek. Laponská pohádka. Pestrý týden 12, 1937, 43, s. 19.

Dramatické hry:
Ovčí ostrov (1944), rozhlasová hra
Sobolí plášť (1944), rozhlasová hra
Balada z hor (1944), divadelní hra, knižně 1946

Beletrie:
Ze světa rudých tváří (1957) mýty, pověsti a pohádky severoamerických Indiánů
Jabloňová stezka (posmrtně 1958) O životě Jonathana Chapmana, americká obdoba Muže, který sázel stromy

Inspirující myšlenky...

V jedné věci se šamani i většina západních badatelů shodují: šamanismus se zrodil z rané lidské zkušenosti se smrtí. S tím bezprostředně souvisí přesvědčení, že odchod ze světa živých nemá definitivní platnost. To není projev přepjaté fantazie, naši předkové k tomuto názoru dospěli na základě dlouhodobého pozorování přírody. Zjistili, že z odumřelého vzniká vždy a všude nový, lehce pozměněný život.
Geseko von Lüpke, Poselství šamanů