vokurkova150.jpg

Alexandra Vokurková (*20. 10. 1966, Praha) 

spisovatelka

Vystudovala obor molekulární biologie a genetika na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze absolvovala kurzy tvůrčího psaní pod vedením Daniely Fischerové.

Na internetu (např. v časopise Dobrá adresa) publikuje své pohádky a povídky. Pro Český rozhlas zdramatizovala povídku Katherine Mansfieldové „Dcerunky nebožtíka pana plukovníka“.
Je spoluautorkou výkladového slovníku lékařských pojmů a v letošním roce začala spolupracovat na tvorbě seriálu Ordinace v růžové zahradě.

Společně s manželem, dvěma dcerami a štěnětem hovawarta žije v Brandýse nad Labem. K obyvatelům velké zahrady kolem domu Vokurkových patří také hlučný ježek (Erinaceus concolor), několik ropuch zelených (Bufo viridis) a strašná spousta slimáků (odporných, co všechno sežerou). V hnízdě v jejich garáži vyseděli úspěšně již několikrát své potomstvo rehkové domácí (Phoenicurus ochruros).

Bibliografie:

O čertíčkovi - Meander 2007

Inspirující myšlenky...

O čem se vlastně v knihách píše? Na tu otázku tak dostat odpověď, to by bylo! Ale na mou čest, v knihách se píše o ničem! O ničem, z čeho by ses mohl poučit nebo čemu jde věřit. Když to jsou romány, jednají o lidech, kteří nikdy nežili, o mátohách autorovy fantazie. A když to nejsou romány, je to ještě horší: jeden profesor nadává druhému idiotů, jeden filozof utápí druhého na lžíci vody. A všichni se motají sem, tam, ničí hvězdy a zhasínají slunce. Člověk nakonec neví, čí je.
Ray Bradbury, 451° Fahrenheita