vrchlicky jaroslav Jaroslav Vrchlický (*17. 2. 1853, Louny – †9. 9. 1912, Domažlice)

uměleckým jménem Jaroslav Vrchlický
český básník, spisovatel, překladatel


Lyrické dílo
Z hlubin
Dědictví Tantalovo
Brevíř moderního člověka
Eklogy a písně
Poutí k Eldorádu
Dojmy a rozmary
Hudba v duši
Moje sonáta
Zlatý prach
Okna v bouři
Písně poutníka
Pavučiny
Korálové ostrovy
Strom života (Co tkví v kořenech)
Co tkví v haluzích (Co zní v koruně)
Má vlast
Mýty – legenda o svatém Prokopovi
Sonety samotáře
Démon láska
Dni a noci
Skvrny na slunci
Píseň klasů
Modlitba na Řípu
Meč Damoklův

Epické dílo
Zlomky epopeje
Duch a svět
Selské balady
Nové zlomky epopeje
Kytka balad
Fresky a gobelíny
Epické básně
Perspektivy

Politické ohlasy
Panteon
Hlasy v poušti

Próza
Portrét Jaroslava Vrchlického od Vojtěcha Hynaise
Barevné střepy
Loutky

Divadelní hry
Trilogie Drahomíra, Bratři a Knížata
V sudu Diogenově
Soud lásky
Noc na Karlštejně
Smrt Odyssea
Hippodamie
Námluvy Pelopovy (1890)
Smír Tantalův (1891)
Smrt Hippodamie (1891)
Svatá Ludmila

Více: Wikipedie

Inspirující myšlenky...

A tak jsme otroky dodnes, a jedinou útěchou je nám vědomí, že jsme všichni otroci: otroci, jimž kdysi křesťanští apoštolové a císař Konstantin radili, aby se trpělivě vzdali bídného života na tomto světě výměnou za lepší život na onom světě; otroci, které dnes bankéři a továrníci učí hledat smysl života na tomto světě v řemeslnické práci za denní chléb. Nedivme se, že i umění jde za penězi, protože po svobodě, po Bohu touží všecko: naším bohem jsou však peníze, naším náboženstvím výdělek.
Richard Wagner, Umění a revoluce - 1849