vrchlicky jaroslav Jaroslav Vrchlický (*17. 2. 1853, Louny – †9. 9. 1912, Domažlice)

uměleckým jménem Jaroslav Vrchlický
český básník, spisovatel, překladatel


Lyrické dílo
Z hlubin
Dědictví Tantalovo
Brevíř moderního člověka
Eklogy a písně
Poutí k Eldorádu
Dojmy a rozmary
Hudba v duši
Moje sonáta
Zlatý prach
Okna v bouři
Písně poutníka
Pavučiny
Korálové ostrovy
Strom života (Co tkví v kořenech)
Co tkví v haluzích (Co zní v koruně)
Má vlast
Mýty – legenda o svatém Prokopovi
Sonety samotáře
Démon láska
Dni a noci
Skvrny na slunci
Píseň klasů
Modlitba na Řípu
Meč Damoklův

Epické dílo
Zlomky epopeje
Duch a svět
Selské balady
Nové zlomky epopeje
Kytka balad
Fresky a gobelíny
Epické básně
Perspektivy

Politické ohlasy
Panteon
Hlasy v poušti

Próza
Portrét Jaroslava Vrchlického od Vojtěcha Hynaise
Barevné střepy
Loutky

Divadelní hry
Trilogie Drahomíra, Bratři a Knížata
V sudu Diogenově
Soud lásky
Noc na Karlštejně
Smrt Odyssea
Hippodamie
Námluvy Pelopovy (1890)
Smír Tantalův (1891)
Smrt Hippodamie (1891)
Svatá Ludmila

Více: Wikipedie

Inspirující myšlenky...

Lidský rozum je blikavé světélko, které je příliš slabé na to, aby ukáznilo vzpurný národ. To, co naše ubohé století nazývá pověrou, fanatismem, nesnášenlivostí a tak dále, je nutnou součástí francouzské velikosti. Člověk je příliš zlý, než aby mohl být svobodný. Je to obludný kentaur, výsledek neznámého zločinu, nějakého hnusného páření. Tzv. osvobození člověka je rozsáhlé spiknutí na uvolnění ďábla v člověku.
Joseph de Maistre (1753 – 1821)