zamarovsky150.jpg

Vojtěch Zamarovský (*5. 10. 1919, Trenčín – †26. 7. 2006, Praha)

spisovatel, překladatel

studoval v Praze ekonomii, poté práva (JUDr) v Bratislavě, věnoval se historii a archeologii
V roce 1997 mu slovenský prezident propůjčil Řád Ludovíta Štúra II. třídy a v roce 2003 Pribinův řád I. Třídy.

Bibliografie:

Z sedmi divy světa, 1960
Za tajemství říše Chetitů, 1961
Objevení Tróje, 1962
Bohové a hrdinové antických bájí, 1965
Na počátku byl Sumer, 1966
Dějiny psané Římem, 1967
Řecký zázrak, 1972
Jejich veličenstva pyramidy, 1975
Gilgameš, 1976
Vzkříšení Olympie, 1978
Bohové a králové starého Egypta, 1978
Aeneas, 1981
Sinuhet, 1987
Návrat do starověku, 1992

a řada překladů

.

Inspirující myšlenky...

"Počasí začalo být opět chladné. "Jít ven? K čemu? Aby to člověka přivedlo na krchov," říkala Františka, které bylo milejší být tento týden doma, neboť její dcera, bratr i řeznice ho odjeli strávit do Combray. Ostatně když hovořila o počasí, tak nepřiměřeném roční době, tu jakožto poslední příslušnice sekty vyznávající fyzikální nauky tety Leonie, které v ní takto přežívaly v pozastřené podobě, dodávala: "To je zůstatek božího hněvu!" Ale odpovídal jsem na její stesky jen nyvým úsměvem a zůstal jsem vůči těmto předpovědím o to lhostejnější, že pro mne v každém případě mělo být krásně; viděl jsem už, jak se jitřní slunce třpytí na fiesolském vrchu, hřál jsem se v jeho paprscích; jejich intenzita mě nutila, abych s úsměvem otvíral a přivíral víčka, a ta se jako alabastrové lampy naplňovala růžovým přísvitem. Z Itálie se nevracely jenom zvony, přilétla spolu s nimi i Itálie sama."
Marcel Proust: Svět Guermantových (Hledání ztraceného času III)