borges

Jorge Luis Borges (*24. 8. 1899, Buenos Aires – †14. 6. 1986, Ženeva)

spisovatel, básník, esejista

Jeden z nejslavnějších světových autorů, který nedostal Nobelovou cenu. Milovník knih a mistr krátké povídky. Jorge Luis Borges (čti chorche lujs borches) je známý také svými esejemi, přednáškami.Jeho populárně psané úvahy o lidském světě a myšlení nabývají až filosofických rozměrů. Obecná struktura jeho esejů je sledování dějin určitého pojmu nebo filozofického problému, například čas, věčnost, věčný návrat etc.

Pracoval jako žurnalista, spoluzakládal několik časopisů. V letech 1938 - 46 pracoval v knihovně. Učil na Institutu anglické kultury. Byl prezidentem Svazu argetinských spisovatelů a ředitel Národní knihovny.

Knihy:

Obecné dějiny hanebnosti (1935)
Dějiny věčnosti (1936) – eseje
Šest problémů pro dona Isidra Parodiho (1942)
Fikce (1944)
Alef (1949)
El libro de los seres imaginarios (1968)
Kniha z písku (1975)
Brodinova zpráva (1978)
Dvacátého pátého srpna (1983)

Básnické sbírky:

Měsíci tváří v tvář - 1925
Tvůrce - 1960
Chvála stínu - 1969
Věčná růže - 1975
Dějiny noci - 1977
Spiklenci - 1985

Zajímavá česká vydání:

Nesmrtelnost, Hynek, 1999
Zrcadlo a maska, Odeon, 1989
Borges ústne (Prednášky a eseje), Kalligram, 2005
Sedem večerov, (Prednášky a eseje) Kalligram, 2001
Ten druhý, ten istý, Dilema, 2000
Spisy I - Fikce, Alef, Argo, 2009
Spisy II - Brodiova zpráva, Kniha z písku, Shakespearova paměť, Argo, 2009

Zajímavé povídky:

Fikce - 1944, rozšířené vydání 1956
Alef - 1949, rozšířené vydání 1952
Brodiova zpráva - 1970
Kniha z písku - 1975
Artefakty - 1969 (povídky)
Zrcadlo a maska - 1989.
Evangelium podle Marka

Knihy o autorovi:

Borgesův svět, Václav Cílek, Dokořán, 2007


Inspirující myšlenky...

Život je stejně divná věc. Proč lidi ustavičně touží po životě? Je to hra, ve který žádnej člověk nevyhraje. Žít, to znamená do úmoru se dřít a snášet útrapy. Těžký je žít. V bolesti nemluvně vsaje první dech, v bolesti starej člověk vydechne naposledy a všecky jeho dni jsou plný trápení a zármutku. A přece klopejtá a potácí se do otevřený náruče smrti s hlavou otočenou dozadu a zápasí až doposledka. A smrt je laskavá. Přece právě život a věci života člověku ubližujou. A přesto milujem život a nenávidíme smrt. To je hrozně divný.
Jack London: Ženská statečnost