doctorow

Edgar Lawrence Doctorow (*6. 1. 1931, New York – †21. 7. 2015, New York)

spisovatel

vlastním jménem Edgar Lawrence je jedním z nejvýznamnějších soudobých spisovatelů USA. Po studiích v Kenyon College a na Kolumbijské univerzitě pracoval jako nakladatelský redaktor. Učil na několika univerzitách, od roku 1984 je členem Americké akademie a Národního institutu umění a písemnictví. Doctorow bývá označován za představitele historizující fikce, která se vyznačuje prolínáním skutečných a fiktivních událostí, aktualizujícím pojetím historie, nikoliv však dokumentární věrností.
Za jeho dílo mu byly uděleny téměř všechny důležité ceny a vyznamenání. Většina jeho próz byla přeložena do češtiny.

Bibliografie:

Vítejte do zlých časů (1960, Welcome to Hard Times)
Velký jako život (1966, Big As Life)
Kniha Danielova (1971, The Book of Daniel)
Ragtime (1975, česky 1982)
Drink před večeří, (1979, Drinks Before Dinner, česky 1991)
Jezero potáplic (1980, Loon Lake, česky 1994)
Americká hymna (1982, American Anthem)
Životy básníků: Šest příběhů a jedna novela (1984, Lives of the Poets: Six Stories and a Novella)
Světová výstava (1985, World's Fair)
Billy Bathgate, (1989, česky 1993)
Vodárna (1994, The Waterworks)
Boží obec (2000, City of God)
Zpravodajství o vesmíru (2003, Reporting the Universe)
Sladké příběhy venkova (2004, Sweet Land Stories)
Pochod k moři (2005, The March)

Inspirující myšlenky...

Nikdo vlastně neví, kdo Chan Šan byl. Je tu pár starých pamětníků, kteří ho znávali. Říkají, že to byl chudý člověk, povahou blázen. Žil prý sám v horách zvaných Mrazivé hory, Chan-šan. Vypadal prý jako tulák. Jeho tělo i tvář byly zestárlé a vrásčité. Avšak v každičkém slově, které vypustil z úst, byl hluboký smysl a vyjádření nejjemnější podstaty věci, jen dokázal-li se kdo nad ním hlouběji zamyslet. Cokoli vyřkl, obsahovalo cit pro Tao, pro jeho veliká nejskrytější tajemství. Jeho čapka byla zrobena z březové kůry, jeho šaty byly rozedrané v cáry a na nohou měl dřeváky. Tak ti, kteří jsou nuceni tak činit, skrývají i stopu po sobě. Někdy nepochopitelný, někdy příjemný, vždy byl přirozeně šťastný sám ze sebe. Jak by ho však někdo, kdo sám není moudrý, mohl ocenit a pochopit?
Předmluva k Chan Šanovým básním od pana Lü Čchiou Jina