hevier Daniel Hevier (*6. 12. 1955, Bratislava)

Všestranný umělec

Vydal kolem sta knih, poezie, prózy, esejí, básní pro děti, pohádek. Překládá, vytváří autorské antologie pro dospělé i děti. Píše texty písní, divadelní i rozhlasové hry, libreta muzikálů, filmové televizní scénáře, scénáře pro multimediální projekty. Spolupracuje s rozhlasem, televizí, překládá z angličtiny. Příležitostně učí na různých školách, vede kurzy tvořivého psaní. Mít mysl dokořán znamená také mnoho se ptát. Ptát se, objevovat,zjišťovat o světě všechno, co jsme dosud neobjevili. Daniel Hevier má údajně sbírku dvacet tisíc otázek bez odpovědi a tvrdí, že pokládat otázky je umění.
Z knih pro děti a mládež miluje např. Jiménez Juan Ramón: Stříbrák a já (andaluskou elegii, která bohužel nevyšla od šedesátých let)

Přeloženo do češtiny:

Kapsy plné rýmů (J. Žáček), 1982
Začarovaná třešňová alej (J. Černý), 1984
Nevyplazuj jazyk na lva (J. Žáček), 1986
Padá padák z nebe (M. Černík), 1991
Nám se ještě nechce spát (J. Jelenová) 1996
Nám se zase nechce spát (J. Jelenová) 1996
Nositel čarodějného jednorožce (J. Leichtová), 1997
Říše AGORD (J. Brukner), 2001

Myšlenky z knih

Dřívější zpupné přednosti, jimiž se lidské zvíře povyšovalo nad ostatní zvířata, už padají. Víme, že lidská bytost není jediná, která myslí, mluví nebo pracuje. Každý živočišný druh má svoje zvláštnosti, jimiž vyniká, a jiné mu chybí. Ale domnělé přednosti lidí jsou spíš náhražkami nějakých nedostatků. Zbývá zhodnotit, jestli vysoká rozumovost člověka není víc na škodu než k užitku. Podle ničivé úlohy, kterou lidstvo hraje v přírodní rovnováze, bychom mohli směle prohlásit, že lidská vysoká rozumovost je v podstatě chorobně přerostlá rozbujelost, cosi jako rakovina nebo šílenství. Než vysoce mravní a mrvní člověk začal zavádět řád, život se udržoval dokonale jistě a svobodně, když si každý dělal, co chtěl v tom chaosu anarchie.
Misantrop: Vegan - člověk, nebo zvíře?