kamanda150.jpg  Kama Sywor Kamanda (*11. 11. 1952, Luebo, Kongo)

- konžský spisovatel egyptského původu

Narodil se roku 1952 v Kongu. Vystudoval literaturu, žurnalistiku, filosofii a politické vědy v Kinshase, později i práva na univerzitě v Liège.

Píše básně, novely a pohádky. Získal prestižní literární ceny, jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků. Ve svých pohádkách vychází z tradičních zdrojů – lidových vyprávění a poezie. Svěžest, rytmus i poezie jejich jazyka jsou pro evropského čtenáře stejně přitažlivé a neotřelé jako kouzla, zázraky a dramata afrického pohádkového světa.

Kama vyniká svými literárními příběhy, inspirovanými jednak osobní zkušeností, imaginací, ale i tradicemi a realitou černého kontinentu. Názvem svých vyprávění Pohádky kouzelníků vzdal Kamanda hold africkým vypravěčům a svým vlastním vyprávěním přispěl a obohatil světovou literaturu o africké báje s univerzálním posláním. Díky jeho příběhům svět poznává Afriku, její mystéria, poezii, zvyky a obyčeje. Savana, buš, fauna a flóra se zde stávají ozvěnou jejich nekonečného bohatství.

Básník Kamanda působí jako čerstvý vánek, vnášející do současné poezie nový rozměr. Jeho verše zaznívají s neobyčejnou silou a literární kritika zvláště oceňuje neotřelost jeho metafor, které s každou další básní nepřestávají překvapovat. Jako lidový bard svými básněmi volá po sblížení všeho živého, jindy jako posel předává dějiny a proroctví, avšak vždy Kamanda vyzývá lid, aby se postavil proti útlaku, aby se sjednotil a překonal všechny rozdíly, dokud nedosáhne podstaty živých bytostí a věcí. Třebaže již jeho první práce vzbudily pozornost umělecky spřízněných umělců, Kamandův talent je tak velký, že se s každou další stránkou osvědčoval a překonával.

Jako romanopisec v sobě Kamanda nosí svou milovanou Afriku a její sny. Hlasitě odkrývá svůj silný odpor vůči jakékoliv totalitní moci, vystupuje jako spojenec mužů a žen, kteří mlčky bojují za uznání svých práv, za své přežití a přežití svých dětí. Třebaže je Kamanda angažovaný spisovatel, stále považuje sám sebe „za duši ztracenou mezi sny a iluzemi, radostmi a soužením světa Afriky“ a jeho romány umožní čtenáři, aby se spolu s ním vydal na bolestnou, ale také nesmírně krásnou Cestu přeludů.

Bibliografie
1967 – Les Contes des veillées africaines (1985, 1998) / Vyprávění afrických podvečerů 1986 – Chants de brume (1997, 2002) / Písně mlh
1986 – Les Résignations (1997) / Osudovost
1987 – Éclipse d'étoiles (1997) / Zatmění hvězd
1988 – Les Contes du griot, t. 1 / Pohádky kouzelníků, d. I
1989 – La Somme du néant (1999) / Spánek nicoty
1991 – Les Contes du griot, t.II (1996)/ Pohádky kouzelníků, d. II (Noc kouzelníků)
1992 – L'exil des songes / Vyhnantsví snů
1992 – Les Myriades des temps vécus (1999) / Myriády prožitých časů
1993 – Les Vents de l'épreuve (1997) / Soutež větrů
1994 – Quand dans l'âme les mers s'agitent (1998) / Když se moře vzbouří v duši
1994 – Lointaines sont les rives du destin (2000) / Vzdálené jsou břehy osudu
1995 – L'éteinte des mots / Sevření slov, 1995
1998 - Les contes du griot, t. III (Les contes des veillées africaines, éd. augmentée)
1999 – Oeuvre poétique / Básnické dílo
2000 – Les Contes du crépuscule / Vyprávění za soumraku
2002 – Le Sang des solitudes / Krev osamění
2003 – Contes (édition illustrée) / Pohádky (ilustrované vydání)
2004 – Contes (oeuvres complètes) / Pohádky (Souborné dílo)
2006 – La Joueuse de kora / Hráčka Kora
2006 – La traversée des mirages / Cesta přeludů
2006 - Contes africains / Africké pohádky

Ocenění
1987 – Cena Paula Verlaina, udělená francouzskou Akademií
1993 – Cena Théophila Gauthiera, udělená francouzskou Akademií
1990 – Cena Louise Labého
1991 – Literární Grand Prix černé Afriky
1992 – Zvláštní uznání za poezii, udělené Akademickým institutem v Paříži
1992 – Stříbrný jasmín za originální poetiku, Literární společnost Stříbrný jasmín
1993 – Cena Théophila Gauthiera, udělená francouzskou Akademií
1999 – Cena Meliny Mercouri, Asociace řeckých básníků a prozaiků
2000 – Básník tisíciletí 2000, International Poets Academy, Indie
2000 – Čestný občan Joal-Fadiouth, Senegal
2002 – Velká cena za poezii, udělená Mezinárodní společností řeckých spisovatelů
2005 – 100 nejlepších spisovatelů roku 2005, International Biographical Centre, Cambridge
2005 – Profesionál roku 2005, International Biographical Centre, Cambridge
2005 – Muž roku 2005, American Biographical Institute
2005 – Čestné uznání za výjimečný přínos frankofonii, Uznání Maurice-Cagnon, Mezinárodní rada pro frankofonní studie
2006 – Master Diploma for Specialty Honors in Writing, World Academy of Letters, États-Unis
2006 – International Peace Prize 2006, United Cultural Convention, États-Unis

Česky vyšlo
Africké pohádky (Brio, 2006)

Autorovy stránky
https://webplaza.pt.lu/public/kamanda/

Zdroj https://encyklopedie.seznam.cz/heslo/455087-kama-sywor-kamanda

 

 

Inspirující myšlenky...

Ti, kdož chtějí mít jen co největší počet přívrženců a potřebují tudíž mnoho lidí, podobají se bláznovi, který má velkou nádobu a v ní málo vína. A tak ji naplní až po okraj vodou, aby měl vína více. Ale tím nezíská víc vína, nýbrž si jen zkazí to dobré, které v nádobě měl. Nikdy nebudete moci tvrdit, že ti, kteří byli k nějakému vyznání donuceni, je také ze srdce vyznávají. Kdyby jim byla ponechána svoboda, řekli by: Věřím ze srdce, že jste nespravedliví tyrani a že je bezcenné to, k čemu jste mě donutili. Špatné víno se nestane lepším, když lidi přimějeme, aby je pili.
Stefan Zweig: Castelliův zápas s Kalvínem