michalkov_sergej150

Sergej Vladimirovič Michalkov ( *13. 3. 1913, Moskva - †27. 8. 2009, Moskva)

prozaik, básník  

Otec slavných ruských filmových režisérů Nikity Michalkova a Andreje Končalovského bývá označován za klasika ruské literatury pro děti. Díky svým pozitivním vztahům k bolševické ruské politické špičce byl náklad jeho knih jen v ruském jazyce přes 250 milionů výtisků. Známým se také stal především jako nesmrtelný "kabátník" a autor textu hymny bývalého Sovětského svazu (1943), která byla nejdřív oslavou Stalina a po jeho smrti ji v roce 1977 přepracoval. V roce 2001 její slova opět změnil, a Stalina i Lenina pro změnu nahradill Bohem. Politicky často pomlouvačně vystupoval proti antisovětským autorům.

Vybraná bibliografie:

Zajíček Hrdopýšek, 1953
Táta, máma a já, 1953
Satiry a bajky, 1954
Jak našel medvěd dýmku, 1957
Já a můj kamarád, 1967
Křišťálová váza a jiné verše pro děti, 1972
Svátek neposluchů, 1974
Mazlíček Rek, 1976
Koťata, 1981
Spánek jako marcipánek, 1985
Moje štěně, 1988

Inspirující myšlenky...

Uvízl jsi, přítelíčku, uvízl jsi v tom až po uši,“ uvažoval Oblomov, provázeje ho pohledem. „Je slepý, hluchý a němý pro všechno ostatní na světě. Ale přivede to daleko, časem bude mít důležité postavení a nahrabe si hodností... A tomuhle se u nás říká kariéra! Jak málo lidských vlastností je k tomu třeba, lidského rozumu, vůle, citu – co s nimi? Pouhý přepych! Život mu uteče a mnoho, mnoho věcí ani nepocítí... A přitom pracuje od dvanácti do pěti v kanceláři, od osmi do dvanácti doma – nešťastník!
Ivan Alexandrovič Gončarov, Oblomov