Milosz

Czesław Miłosz
(*30. 6. 1911, Šeteniai – †14. 8. 2004, Krakov)

básník, esejista, překladatel

Narodil se v Polsku. Od roku 1960 přednášel polskou literaturu a slovanské jazyky na Kalifornské univerzitě v Berkeley a roku 1970 získal americké občanství. Roku 1989 dostal čestný doktorát Harvardovy univerzity. Od roku 1989 navštěvoval Krakov, kam se roku 1993 přestěhoval a kde 2004 zemřel.

Nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1980.

Poezie
Poema o vychladlém čase (1933)
Tři zimy (1936)
Záchrana (1945)
Traktát morální (1948)
Traktát poetický (1957)
Král Popiel (1962)
Kde vychází slunce a kdy zapadá (1974)
Hymnus o perle (1982)
Neobsáhnutelná Země (1984)
Kroniky (1987)
Vzdálenější okolí (1991)
Na břehu řeky (1994)

Próza
Zotročený duch (1953)
Dobytí moci (1953)
Údolí Issy (1954)
Rodná Evropa (1959)
Dějiny polské literatury (1969)
Soukromé závazky (1972)
Země Ulro (1977)

Knihy v češtině
Hymnus o perle. Praha: MF 1992
Mapa času. Praha: Odeon 1990
Pejsek u cesty. Praha: MF 2000
Rodná Evropa. Olomouc: Votobia 1997
Saligia a jiné eseje. Brno: Barrister a Principal 2005
Svědectví poezie - šest přednášek o neduzích našeho věku. Praha: MF 1992
Svět: prosté básně. Zblov: Opus 2008
To. Praha: Paseka 2003
Traktáty a přednášky ve verších. Olomouc: Votobia 1996
Údolí Issy. Praha: MF 1993
Záhrada vied: eseje. Bratislava: Kaligram 2002
Zotročený duch. Praha: Torst 1992
Poslední básně. Praha: Triáda 2011

Inspirující myšlenky...

Touha zjistit přesně, jakou dobu potřebuje strom v lese, aby se přeměnil na noviny, podnítila jednoho majitele papírny v Harzu k zajímavému experimentu. V sedm hodin třicet pět minut dal v lese sousedícím s továrnou porazit tři stromy, u nich dal oloupat kůru a poté dopravit do celulózky. Přeměna tří kmenů na tekutou dřevěnou hmotu proběhla tak rychle, že už v devět třicet odjížděla z továrny první role tiskárenského papíru. Tu roli dopravil automobil neprodleně do tiskárny jednoho deníku vzdálené čtyři kilometry a už v jedenáct hodin se noviny prodávaly na ulici. Tudíž trvalo pouze tři hodiny a dvacet pět minut, než se čtenáři dozvídali nejnovější zprávy na materiálu pocházejícím ze stromů, na jejichž větvích ptáci ještě zrána pěli své písně.
Karl Kraus, Poslední dnové lidstva