suksin vasilij bw portret

Vasilij Makarovič Šukšin
(*25. 7. 1929, Srostki, SSSR – †2. 10. 1974, Kletskaja, SSSR)

ruský spisovatel, dramatik, filmový režisér, herec

Ve 14. letech utekl z rodné vesnice a pak se 14 let živil jako řemeslník, námořník, telegrafista, ředitel školy. V roce 1958 mu vyšla první povídka "Dva na žebřiňáku", ale až v roce 1960 se začala odvíjet jeho spisovatelská sláva. To odevzdal do literárního měsíčníku svůj text, ve kterém z odzbrojující bezprostředností popisoval všedni život v socialistické SSSR. V letech 1954 - 1960 studoval na VGIK (Všesvazový státní Institut Kinematografie), kde studoval u Michaila Romma. Stal se známý nejen jako talentovaný spisovatel, ale stejně tak jako skvělý režisér a herec. Nejvíc ho asi proslavil film Červená kalina, natočený na základě jeho povídky. Ve věku 45 let zemřel na infarkt během natáčení filmu reziséra Bondarčuka Bojovali za vlast. Za celoživotní dílo mu byla posmrtně udělena Leninova cena za kinematografii.

Povídkové knihy (české knihy)
Červená kalina a jiné povídky, 1987 – výbor povídek
Milpardon, madam, 1981 – výbor povídek
Postskriptum, 1981
Rozprávky za měsíčního svitu, 1981
Charaktery a lásky, překlad: 1977 – výbor povídek
Znám jednoho chlapíka, překlad: 1977
Červená kalina, 1975 – výbor povídek

Romány (české knihy)
Chtěl jsem vám dát svobodu, 1979

Divadelní hry (česká uvedení)
Čáry na dlani : dramatizace povídek Vasilije Šukšina, 1986
Energičtí lidé: 1984
Portréty : Tři aktovky podle povídek Črty k portrétu, Utrpení mladého Vaganova, Psychopat, 1983
A když se ráno probudili- : Povídka pro divadlo, 1982
Besedy pod jasným měsícem : 1978
Charakteři : 1976

Kompletní seznam díla: Wikipedia-Šukšin

Režie filmů
1973     Červená kalina
1972     Třesky plesky
1971     Přišel voják z fronty
1969     Strannyje ljudi
1965     Vaš syn i brat
1964     Znám takového chlapíka
1960     Iz Lebyazhyego soobshchayut (absolventský film)

 

 


Inspirující myšlenky...

My budeme například prodávat konzervativní ideály, protože jsou dobré a žádají se. A budeme taky dělat liberální ideály – jsou pokrokové a mají své odběratele. Potom tu máme ideály komunistické, i na nich se dá vydělat. Dále jsou všelijaké církve a spiritisti a ateisti a mezinárodní politika a spousta jiných věcí, které se mají vyrábět. Tak jen do toho, mládenci. Každý list bude mít svůj ideál. Ale jakmile ten ideál bude mít málo konzumentů, nechá se padnout. Musíme mít též jeden velký nezávislý list, který bude mít za úkol potírat Johna H. Higginse, protože mnoho lidí si něco takového bude přát. A trochu rámusu občas udělá dobře; chlapci, perte se drobet navzájem. Lidi za své peníze chtějí vidět pořádný sport. To je všechno.
Podle článku Karla Čapka v Lidových novinách v roce 1930