wiesel

Elie (Eliezer) Wiesel (*30. 9. 1928, Sighetu Marmației – †2. 7. 2016, New York)

židovský prozaik, esejista, dramatik, filozof, humanista, politický aktivista, náboženský myslitel a nositel Nobelovy cena za mír

Vydal na čtyři desítky románů, povídkových sbírek a esejů. Za války prošel nacistickými tábory v Osvětimi a Buchenwaldu, a holocaust se tak stal jeho životním i uměleckým tématem. Wiesel vždy usiloval o to, aby se hrůzy podobné holocaustu nikdy neopakovaly. Za největší nebezpečí považoval lhostejnost a zapomínání.

Dílo v češtině:
Bible: Postavy a příběhy
Talmud: portréty a legendy
 Zlo a exil
Návrat do Sighetu
Šílená touha tančit
Všechny řeky jdou do moře, moře se však nenaplní
Noc
Pátý syn
Soudci
Svět Chasidů - Portréty a legendy
Příběhy proti smutku
Příběhy o naději
Příběhy o důvěře

„Slunce vychází? A přece zajde. Noc zvěstuje úzkost? A přece i ona pomine, a nikdy se nevrátí. To hlavní je nevzdat se. Neulpívat v neplodném fatalismu. Velký pesimista, jakým byl král Šalamoun, to vyjádřil přesně: ,Ve dnech budoucích všecko v zapomenutí přichází…´ Máme snad proto zastavit čas? A slunce? Někdy je nutné se o to pokusit. I když to není k ničemu? Právě proto: někdy se musíme pokoušet, protože to není k ničemu. Protože nás na konci cesty čeká smrt, proto musíme žít naplno. Protože se určitá událost zdá být nesmyslná, proto ji musíme nabít smyslem. Protože se nám budoucnost vymyká, proto ji musíme stvořit.“ 


Myšlenky z knih

Argumentační klam (též řečnický trik) je v řečnictví takový výrok, jehož smyslem je porazit či přesvědčit oponenta bez ohledu na pravdivost zastávaných názorů. Podstatou argumentačního klamu bývá nenápadné porušení pravidel logického důkazu, působení na emoce místo na rozum, případně obojí. Argumentační klamy bývají oblíbenou součástí argumentace propagandy a manipulátorů. Podstatou klamu je najít velmi slabý až hloupý argument, který by mohla zastávat protistrana (ale zpravidla jej nezastává). Ten demonstrativně rozcupovat na cucky a budit při tom zdání, že se všemi argumenty protistrany se lze takto snadno vypořádat. Např.: Zastánci potratů vám budou tvrdit, že jít na potrat je levnější, než kupovat výbavu pro dítě. To je ale zjevný nesmysl – do ceny potratu je totiž třeba započítat i nezbytnou hospitalizaci, nemluvě o tom, že na výbavu pro novorozence naše vláda nabízí zvláštní sociální příspěvky. Je tedy jasné, že neexistují žádné rozumné důvody, proč potraty povolovat.
Koukolík