Nevěřte všemu, co se k věření předkládá. Komenský

A+ A A-

Orange prize 2012 vyhrála pornografická příručka ze starověku

 

song of achilesSoutěž je zápolení o to, kdo je nejlepší. Ve sportu či v jiných činnostech je to většinou objektivní. Skočí dál, doběhne první, potopí se nejhlouběji. Výsledky jsou totiž měřitelné.

V literatuře však neexistuje žádné jasné kritérium, které určí vítěze.
Vždyc se jedná o podivnou souhru názorů náhodně (nebo nenáhodně) zvolených lidí. Dokonce nepanuje ani shoda o tom, co mají porotci na knihách hodnotit. A dokonce někteří knihu hodnotí aniž by ji přečetli, jak je v Česku často zvykem. Jinými slovy vládne zde literární prostituce, která nahrává každému, kdo má vliv a zájem a má k dispozici patřičné obálky s penězi či jinou výhodnou nabídkou, kterými se názory porotců lehce pozmění.

Stejně jako kniha Madeline Millerové "The Song of Achilles", která prý zvítězila v neobyčejně napínavém souboji ceny Orange Prize 2012, jak praví komentátor v The Guardian. A co nám cena přinesla?
30.000 liber jako cena pro vítěze, zvýšenou potávku po knize díky nekritické mediální masáži. Pokud se ale podíváme na knihu pozorně zjistíme, že kromě několika podplacených presstitutů, nikdo nepíše chvalozpěvy. Skutečná kritika se totiž jen diví. A tak kromě šéfky porotců Joanna Trollopeové, která řekla "Je to originální, vášnivé, nápadité a povznášející dílo. Homér by na ně byl pyšný" nelze knihu zařadit nikam jinam než do kategorie pornografický kýč roku.
Asi nejkulantněji to napsal v NYT Daniel Mendelsohn: "Achillovou patou románu je jeho tón: fakt, že autorka se rozhodla převyprávět příběh antických hrdinů jako moderní hru hormonů."

O čem je moderně pojatá pornokniha?
Achillova píseň vypráví o princi Patroklovi, který se ve vyhnanství seznámí s krásným, mladým Achillem. Jejich homosexuálnímu vztahu brání Achillova matka, bohyně Thetis. Po únosu Heleny se její syn rozhoduje vypravit se do trójské války, kam jej jeho milenec Patroklos následuje. Neoriginální téma a neobyčejně plytký příběh (autorka ho dokonce psala 10let) plný sexuálních scén, které se tak libí čtenáři odkojenému telenovelami.

Takže pokud je svět literárních porotců plný ubožáků celých říčných po sexu, pak se nedivím jejich prohlášením a názorům. Já osobně ale dám přednost skutečnému Homérovi. Proč? Protože o sexu namám potřebu číst, ten si užiju v klidu a s vlastní fantazií a nemusím si ho kazit mizernou příručkou ze starověku od Madeline Millerové.

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit