hlavaty150.jpg

Vratislav Hlavatý (*18. 9. 1934, Náchod)

malíř, grafik, ilustrátor

Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (1953–1959; Adolf Hoffmeister)

Ocenění.
Zlatá mušel v San Sebastianu, 1968
Nejkrásnější kniha  ČSSR 1970
V letech 1964–1989 vytvořil dvaaosmdesát filmových plakátů. Oceněné filmové plakáty: 1977–1978 třetí cena časopisu The Hollywood Reporter a Stříbrný Hugo na Mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu (Harold Lloyd); 1988 Čestné uznání „Nejkrásnější plakát roku“ (Bony a klid).

Bibliografie: (neúplná)
Morgenstern: Všelijaká zvířata pro kluky a děvčata, 1959
Čivrný Lumír: Čokoládová princezna, 1961
Broszkiewicz: Velké, větší, největší, 1963
Jirotka Zdeněk: Saturnin, 1964
Bragin Vladimír: V zemi obřích trav, 1965
Škvorecký Josef: Nápady čtenáře detektivek, 1965
Marek Jiří: Autopohádky, 1965
Jerome Klapka Jerome: Tři muži ve člunu o psu nemuvě, 1966
Hlavatý Vratislav: Filípkovy lovy, 1966
Pilař František: Tři muži v automobilu, 1966
Kaverin Veniamin: Přesýpací hodiny a jiné pohádky, 1967
Hlavatý Vratislav-Doskočilová Hana: Pouští a prérií, 1968
Hlavatý Vratislav: Filípkovo cestování, 1968
Kern Ludwik J.: Podivuhodné příběhy Ferdinanda Nádherného, 1968
Hlavatý Vratislav-Korejs Milan: Cirkus, 1970
Saroyan William: Já a ty, 1973 (dochováno jen pár výtisků, náklad zničen)
Hlavatý Vratislav-Prošková Hana: Hledejte barvy, 1973
Wolker Jiří: Pohádky, 1974
Brzechwa Jan: Cesty pana Kaňky, 1980
Lem Stanislav: Kyberiáda, 1983
Páral Vladimír: Země žen, 1988
Robinson Barbara: Nejlepší nejhorší školní rok, 1998
Schmidt Annie M. G.: Slečna Mici, 1999
Štuka Ivo: Kde bloudí velbloudi, 2003
Žáček Jiří: Na svatýho Dymdy, 2005
Kšajtová Marie: Velký příběh večerníčku, 2005

Z filmografie:
výtvarník – Tucet mých tatínků (1957) (E. Hofman)
výtvarník – Obři (1969), (Gene Deitch)
večeníček – výtvarník – Z deníku žáka III. B aneb Edudant a Francimor, 1987 (Zlatý střevíček)
odborný poradce – Babí léto (2001)
výtvarník – Karneval zvířat (2006), (Michaela Pavlátová)


hlavaty_450_1.jpg

hlavaty_450_2.jpg

 

Inspirující myšlenky...

Co charakterizuje civilizaci? Výjimečný duch? Ne: každodenní život... Hm! Všimněme si přednostně duchovní oblasti. Vezměme nejprve umění a na prvním místě literaturu. Stojí literatura skutečně mimo schopnosti našich velkých vyšších opic, připustíme-li, že jsou schopny sestavovat slova? Z čeho sestává naše literatura? Z velkých klasických děl! Ale kdež! Jakmile někdo napíše originální knihu, a to se stane jednou dvakrát za století – ostatní literáti ho napodobují, to jest kopírují, takže vyjdou statisíce prací pojednávajících o přesně témž tématu, s trochu odlišnými tituly a s poněkud jinak kombinovanými větami. Opice, které jsou v podstatě imitátoři, musí být nutně schopny něčeho podobného, pod jedinou podmínkou, totiž že mohou používat jazyka.
Pierre Boulle, Planeta opic