kalousek jiri

Jiří Kalousek (*7. 2. 1925, Nový Bydžov - †23. 2. 1986, Praha)

malíř, ilustrátor, činný v animovaném filmu

Vystudoval VŠUP u Františka Muziky a Antonína Pelce.
Pracoval ve svobodném povolání jako výtvarník, tvořil plakáty, ilustroval knižně i časopisecky, podílel se na animovaných filmech, vystavoval doma i v zahraničí např. výstavy karikatur.
Obdržel různá ocenění jak za filmy, tak za knihy.

Bibliografie (neúplná):

Polách Vladimír: Srub radostí, 1958
Hrnčíř Svatopluk: Prázdniny s pradědečkem, 1963
Ivanov Miroslav: Bengt, tvůj kamarád ze Švédska, 1964
Ivanov Miroslav: Gaston, tvůj kamarád z Francie, 1965
Čapek Karel: Kapesní povídky, 1965
Melíšek Jiří: Robot Emil, 1968
Dvorský Ladislav: Dětské anekdoty, 1971
Skála Miroslav: Svatební cesta do Jiljí, 1972
Shaw George Bernard: Nebeský fotbal a jiné povídky, 1973
Hilarová Dagmar: Nastupovat, jedeme!, 1974
Sílová Bohumila: Šibal Makočuba, 1974
Odvárka Antonín: Ženské tajnosti, 1974
Poláček Karel: Metempsychóza čili stěhování duší, 1975
Votruba Josef: Stůj! Pozor! Volno!, 1976
Koval Jur.: Psí život s pirátem, 1977
Sotnik Jurij: Míša, mistr na průšvihy, 1977
Ryska Jan: Severák, 1978
Ryska Jan: Kluk jako jehla, 1978
Kalousek Jiří: Už se těším na výlet, 1978
Říha Bohumil: Dětská encyklopedie, 1978
Suchl Jan: Dobrodružství s vrtulníkem, 1977
Horníček Miroslav: Chvála pohybu, 1979
Ryska Jan: Kytlický vodník, 1979
Petiška Eduard: Večeře s milionáři a jiné události, 1979
Adla Zdeněk-Černý Jiří: Obrázky z českých dějin a pověstí, 1980
Tanská Nataša: Co mi řekl semafor, 1980
Henry O.: Vrtkavá štěstěna aneb Jak se Gladys činila a jiné povídky, 1981
Čtvrtek Václav: Podivuhodná vyprávění bývalého piráta Kolíska, 1981
Tanská Nataša: Podívej, to je vesnice, 1981
Tanská Nataša: Podívej, to je město, 1981
Souček Ludvík: Obrazový opravník obecně oblíbených omylů, 1981
Lajdar Milan: Bubáček Brmbálek, 1981
Holtz-Baumert Gerhard: Prázdninový autostop, 1981
Ryska Jan: Dějiny naší rodiny, 1981
Skála Miroslav: Uvěřitelné příhody doktora Papula, 1981
Ryska Jan: Byli jsme tři, 1982
Balík Jindřich: Mít moře na dvoře, 1982
Borská Ilona: Trubaduři a ztracená švadlena, 1983
Rjachovskij Boris: Šťastný dům, 1983
Lajdar Milan: Kdo se bude smát aneb Jak se honí zloději, 1983
Linc Vladimír: Čítanka pro 3. ročník zvláštní školy, 1983
Dušková Danielle: Báječná holka, 1983
Tichá Milada: Vlastivěda pro 5. ročník zvláštní školy, 1984
Koval Jurij Andr.: Tajemství Pobertova, 1984
Hofman Ota: Lucie, postrach ulice, 1984
Šubrt Josef: S malířem kolem světa, 1984
Hilarová Dagmar: Nastupovat, jedeme, 1984
Žáček Jiří: Kolik má Praha věží, 1984
Matějka Jaroslav: Jakub Nemrava, 1984
Truneček Jan: Blažená Alma Mater uprostřed týdne, 1984
Koževníková Květa: Aby řeč nestála, 1984
Čermáková Jarmila Hannah: V kostýmu diváka, 1985
Nepil František: Lipová alej, 1985
Skála Miroslav: Cesta kolem mé hlavy za čtyřicet dnů, 1985
Mrázek Jiří: Taje matematiky, 1986
Vostrá Alena: Pepibubu, 1986
Čtvrtek Václav: Kotě z Kocourkova, 1986
Lindgren Astrid: Ronja, dcera loupežníka, 1987
Tanská Nataša: Pozri, čo je na svete, 1987
Hrnčíř Svatopluk: Dorothea und der Papagei, 1987
Otazníky detektiva Štiky (Jiří Lapáček), 2012

kalousek450_1.jpg

kalousek450_2.jpg

Inspirující myšlenky...

Neumím rozlišit západní civilizaci od jiných. Nevím, v čem by měl být elementární rozdíl. Prožila jsem celý svůj život uprostřed Evropy, všechno ostatní znám jenom zprostředkovaně a povrchně. Můžu si namlouvat, že miluju přírodu, ale stejně vím, že je to zkrocená příroda. Příroda, kterou jsme si tak dlouho utvářeli k obrazu svému, až je z ní to, co je: mrzáček. Trochu ho litujeme, trochu se nám oškliví. Odvracíme oči od zrcadla, které nám nastavuje, ale pořád před tím zrcadlem stojíme. Není kam jinam jít. Konflikt s civilizací je na jiné úrovni vlastně konflikt s imperativem divočiny uvnitř sebe samého. Ten problém nemáme šanci vyřešit. Proto je dobré ponechat si aspoň sny. Ráda píšu příběhy s mladými protagonisty. Důvod je jednoduchý: dokud hrdinové nezestárnou, nejsou jejich sny ani ztroskotané, ani směšné. A navíc, mladí nectí předpisy a omezení. V tom cítím naději, protože nic jiného než neustálé překračování pochybných hranic nemůže s problémy světa hnout.
Iva Procházková, spisovatelka