svet knihy vchod

Za píšící Západočechy, mezi které se počítám, vpadlo roku 2017 na Svět knihy minimálně sedm es. Ivo Hucl, Václav Gruber (s chotí Alenou), Tamara Kopřivová, Vlasta Toman (ale žije v Praze), Jitka Prokšová, já a Daniela Kovářová. Ta mě taky - hned ráno v sobotu 13. 5. - seznámila (hned po svém pořadu) s Uzlem.

Tedy (a promiňte) s dr. Radimem Uzlem, i vepsal jsem mu do své novinky Lektorka z galerie na rohu věnování „s díky za radu,“ a až po pauze jsem rádoby vtipně dodal „Čekám.“ „Na radu?“ „Já bych těch rad potřeboval,“ ujelo mi, ale vždy přeháním.
Můj nakladatel bohužel trávil ty dny v Číně (jako i nejbohatší Čech Petr Kellner či Miloš Zeman), ale šlo prý o náhodu, řekl mi. Okupoval jsem v jeho nepřítomnosti stánek NAVY asi až moc, neboť má autogramiáda byla v programu jen mezi 11.15 a 11.45.

Sám jsem si, pravda, tu půlhodinu stanovil a snil: Kdo přijde? Prvá se vynořila Martina Košanová ze Studijní a vědecké knihovny v Plzni, to jsem měl opravdu radost...
Nakladatelství NAVA, jen dodám, věnovalo po recenzním výtisku Lektorky Františce Vrbenské, ale i Vojtěchu Němcovi. Zrovna předtím mi dotyčný představil hezkou dívku a jelikož jsem oplýval vřelou náladou, sdělil jsem dotyčné na rozloučenou s jistou vášní: „Do čtrnácti dnů, to prorokuji, se vy dva rozejdete. Jak totiž lze chodit s kritikem? To nejde!“
Byl to, jak doufám, jen fórek.

Další Západočech, básník Ivo Hucl (který mi kdysi takřka sbalil mladší sestru) vedl zrovinka tou dobou ve veletržním lapidáriu dialog s čínským autorem Liao I-wuem a já jsem pak zase besedoval v Literární kavárně skoro hodinu s Petrem Bílkem, Janem Štolbou, Vladimírem Křivánkem a Miroslavem Pavlem z Literárek, do nichž v posledních letech píšu tak pilně, že mne i Jitku P. pustili ráno do areálu zdarma. A co ještě jsme uzřeli a zaslechli?

Třeba hned vedle Literární kavárny zrovna vystupovali Kaiser a Vokatá. O kus dál zase Žbirka. Inu, a to sami víte, knižní veletrhy dávno nedělají jen psavci - a koupil jsem si také dvě empétrojky, na nichž právě Kaiser mluví snad každou postavu Švejka jiným hlasem, a přibral (cenou věnčený) nosič 5x Tom Ripley alias adaptaci románů, jež s výjimkou prvého česky nikdy nevyšly.

Co víc, mám dík Olympii i nový sborník o Foglarovi (S Jestřábem v srdci) a dík nakladateli Vybíralovi vlastním zrovna tak první samostatné vydání Součkových komiksů Desetioký/Kraken. Lze ho získat ve fascinujícím formátu a právě tak obří ty kultovní příběhy kdysi kreslil geniální Milan Ressel. Ten dokonce přijel. Krátce jsem s ním hovořil.
A poslední přehršle postřehů?

Setkal jsem se třeba i s Pavlem Vespalcem, předsedou Čapkovy společnosti, zatímco Stingl mi množná navždy unikl; vynořil se tu teprve v neděli.
Zato skvělý Jan Lukavec mě sám vyhledal u stánku Literárek. Bezvadný člověk, mám všechny jeho knihy a většinou o nich taky píšu.

A Václav Klaus?
Když podepisoval novou svou knihu Neškodí oteplování, ale boj s ním, sice vygeneroval frontu, x-krát delší se ale táhla na Svěráka.

A předloha titulní hrdinky mé (modré) knihy? Žije v Plzni, a když jsem se jí už jen pár dnů před Festivalem v tramvaji přeptal (na oko ledabyle): „Pojedete?“, vrtěla hlavou. „A jsem v Lektorce idealizovaná,“ mýlí se.
Viz: Lektorka z galerie na rohu Ivo Fencla. Magické vyprávění milovníka galerie

Inspirující myšlenky...

Šavle a bodáky, jak vy též sám uznáte, nepoužívají se k poctivé práci. Šavlemi a bodáky nedobývám ze země ničeho. Ručnicemi a děly neořu. Šavlemi mohu ale krájet lidi, bodáky párat břicha svých bližních a ručnicemi a děly postřílet doma svého vlastního otce a zastřelit bratry. A tomu všemu říkáte nutnost. Chcete se dovolávat Boha k neobyčejné vraždě. Když se dva honci prasat pobijí, ženete je před soud a odsuzujete pro pár bezvýznamných ran. Sami ale tisíce lidí ženete do války, kde nutíte je zabíjet se navzájem, pro zájmy jednotlivce, který náhle prohlásil, že je uražen. A poněvadž sám nemá tolik odvahy se řezat, prohlašuje to za urážku státu, zbaví rodiny živitelů, navádí tisíce lidí ku žhářství a vy, kteří hlásáte lásku k bližnímu a vraždu pokládáte za smrtelný hřích, asistujete každému zákeřnictví a před bitvami modlíte se, aby to dobře dopadlo. A jak jinak si to slovo dobře představujete, než ve formě 'vraždy'? Ovšem že to jmenujete jinak. Vlastenectvím, statečným činem obhájců vlasti a podobně.
Jaroslav Hašek, Nazarénští