A+ A A-

Proč polovina chlapců na českých středních školách má problém přečíst jednu knihu za dva měsíce

ctenarka cteni

Jak rozdílně lze chápat hodnocení čtenářství u mladých lidí, dokladují výsledky dvou agentur pro výzkum v roce 2013. Obávám se, že dnes to nebude lepší.

První z nich Scio tvrdí, že v oblasti čtení literatury zhruba půlka chlapců na českých středních školách má velký problém přečíst jednu knihu za dva měsíce, zatímco u dívek totéž platí pro jednu čtvrtinu z nich.
Přesto nejsme na tom údajně tak špatně jako v mnoha asijských zemích.

Výsledky druhé studie PISA, prováděné OECD, odhalila podobné závěry, ale v oblasti čtení pro zábavu.
Tady patří čeští školáci mezi nejhorší na světě, spolu s takovými vyvinutými zeměmi jako jsou USA, Japonsko, Švýcarsko nebo Nizozemí. Na špičce žebříčku stojí Kazaši, Albánci, Číňané a Thajci.

Nelze popřít, že i technickým čtením se rozvíjí jazykové a čtenářské vlastnosti, nicméně čtení kvalitní a ne brakové literatury, mnohonásobně stimuluje schopnost mozku ke kreativitě a představivosti. Jinými slovy rozvíjí schopnost skutečného myšlení.

Ať už hodnotíme oba průzkumy jakkoliv, jsou hlavně zrcadlem stavu školstvi a vzdělávání.
A to jde hodně let rapidně dolů, stačí se zeptat v jakékoliv škole. Důvod je zřejmý. Absolutní podcenění vzdělávání ve společnosti všemi politickými stranami a úmyslně potlačovaným zájmem ze strany společnosti. Současný trend vychovávat managery a prodavače na všech úrovních školství začíná společnost posouvat citelně o desítky let zpět. Celá jedna generace vyrostla v nesmyslném vládnutí politických stran a kapitalistické monarchie či chcete-li ekonomické demokracii. A této generaci dnes končí vzdělání jejich děti. Řekněme si na rovinu, není za pět minut dvanáct, je už příliš pozdě navázat na vzdělanější generaci, která pomalu vymírá.

Žijeme ve společnosti, která nečte, nevzdělává se a z velké části se stává dobrovolně levnou pracovní silou nebo z očima vytřeštěnýma šplhá do otrokářských křesel. A nám se to tak líbí.

Na závěr jeden úsměvný příklad, dokreslující stav obecného vzdělání v praxi.
Pythagorova věta má 24 slov. Archimedův zákon má 67 slov. Desatero přikázání má 179 slov. Americká Deklarace nezávislosti má 1 300 slov. Česká ústava má 5 714 slov. A vyhláška Evropské unie o prodeji zelí má 26 911 slov.

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... vzdělávání, čtenářství knihy a průzkum škola

Komentáře  

# Lenka FB 2017-07-10
Školství si nevšimlo, že už učí počítačově gramotné generace, a že je nemusí povzbuzovat ve využívání počítačů. Např. moje děti musely už od třetí třídy ZŠ dělat úkoly z internetu a odevzdávat je na fleškách, místo, aby jim řekli, že si mají o tom přečíst knihu a napsat normální referát. A dnešní školáci možná nejen nebudou umět číst, ale možná nebudou umět rukama ani psát. Protože všechno si mají stahovat z internetu, další "inteligentní" krok je to psaní (když už se píše rukou) ve školách tiskacím písmem, místo psacím, a skončíme u třech křížků místo podpisu... A k dnešnímu vzdělání všeobecně - nevěřím, že se to jen tak stalo samo. Dnešní obyčejní lidi nejspíš nesmí mít kvalitní vzdělání, aby jim to moc nemyslelo. Lid musí být pokud možno negramotný, držet hubu a krok, a makat na ty, co z nich žijí.
Citovat