Vše, co zlepšuje schopnost přemýšlet, je sebevzdělávání!

A+ A A-

Blbnutí s Oskarem je šestý, irský díl literárního cestopisu Ivony Březinové

blbnuti s oskaremOd smrti spisovatele Oscara Wilda, bouřliváka a dandyho 19. století, uplynulo na sklonku minulého roku 111 let. Že je však postavou překvapivě současnou, která může oslovit i dnešní teenagery, dokazuje Ivona Březinová v zatím poslední knížce své „béčkové“ řady titulů, jejichž název začíná písmenem B a jejichž hrdiny jsou studenti gymnázia a spisovatelé-klasici v nových souvislostech.

Čas uběhl a tři kamarádky Fany, Nikol a Simča už jsou v maturitním ročníku. Je únor a všichni ve škole očekávají předmaturitní nápor. Jenže budova školy, která je v havarijním stavu, se musí okamžitě zavřít. Holky napadne, že by mohly tři týdny samostudia strávit opět na cestách. Jet do Irska na intenzivní kurz angličtiny se zdá být nejlepším využitím času. Možná se k nim přidají i Manuel, Kat a Rosťa. A tak pošesté trojlístek kamarádek balí bágly. Vztahy v partě však v cizině doznají bouřlivých změn, když jednoho z nich zasáhne naprosto nečekaná láska. Pomůže aspoň některým z kamarádů pochopit novou situaci život spisovatele a dramatika Oscara Wilda, známého to bouřliváka, dandyho, muže radikálních názorů, kritika puritánské morálky, kterému nic lidského nebylo cizí? Ten byl ve společnosti vítán nejen pro svůj šarm, ale i jako vynikající, vtipný vypravěč příběhů. Což dokládá obliba jeho knih a divadelních her i v současnosti. Parta českých studentů naráží v Dublinu na jeho stopy v mnoha situacích.

Další díl volné série literárních cestopisů.
Předchází mu pět knih: Básník v báglu (o Karlu Hynku Máchovi), Blonďatá Kerolajn (o Karolíně Světlé), Báro, nebreč (o Boženě Němcové), Bojíš se Margito? (o Margitě Figuli) a  Blázniví donkichoti (o Cervantesovi).

Ivona Březinová (*12. 5. 1964, Ústí nad Labem)
píše knihy pro děti a mládež všech věkových kategorií a nejrůznějších žánrů. Za součást své profese považuje i povídání si se čtenáři na besedách a veřejných čteních. Od roku 1997 je spisovatelkou na volné noze, vyučovala na Literární akademii předmět Tvůrčí psaní. Je také nositelkou všech možných ocenění, která lze za tvorbu pro děti získat. Je vdaná, s manželem a dvěma dcerami žije v Praze.

Ukázka z knihy:

"Tak už je to jistý, holky!" zavýskla Simča na celou chodbu stařičkého gymnázia.
"Neječ! Vysypou se okna," napomenula ji Nikol a vyfoukla obří žvýkačkovou bublinu.
"A co je vlastně jistý? Jsi v tom?"
"Co? Prosím tě, ty máš nápady," pohodila Simona blonďatou hřívou. "Ale škola se opravdu musí zavřít!"
"Neblázni," vydechla Fany. "To jako vážně? Myslela jsem, že jsou to jenom takový řeči."
"Právě mi to potvrdil Snoopy. A jistě uznáte, že syn ředitele má informace z první ruky."
"Jen jestli nekecá." "Třeba si z tebe dělal srandu."
"Snoopy? Ze mě? Dámy, copak nevíte, že mě už od druháku miluje? A že nemít Manuela, dala bych si i říct, protože sbalit říďovýho mazánka může přinést jistý výhody."
"Haha, jako Lindě Blažkový. Když s ní loni Snúpák chodil, dělala reparát z chemie," poznamenala Nikol nevzrušeně. "Protože Linda je na chemii úplně blbá," odsekla Simča. "Asi jako já na angličtinu," dodala sebekriticky. "Nebýt těchhle podvečerních douček, tak nevím, jak odmaturuju."
"No právě," hlesla Fany. "Copak nám můžou zavřít školu pár měsíců před maturitou?"
"Budou muset. Komise prý prosadila, že se jedná o havarijní stav památkově chráněné budovy. Uzavření okamžité," culila se Simona. "Já bych řekla, že za tím budou spíš ochránci zvířat než ochránci budov," usoudila Nikol. "Určitě jim připadá, že tahle stavba je už tak X7 podělaná od holubů, že jako ptačí latrína z hygienických důvodů nevyhovuje. Tak ji zbouraj a postavěj holoubkům novou kadibudku."
"Vy jste trhlý," mávla Fany znechuceně rukou. "Vážně je vám fuk, že kvůli tomu třeba neodmaturujeme? Nevím, jak vy, ale já už bych to chtěla mít za sebou."
"S tím souhlasím," přidala se Nikol. "Odmaturovat, rituálně spálit učebnici chemie, manželce matikáře poslat zprávu o mučicích metodách jejího licoměrnýho chotě a výtisk ročníkový práce odevzdat toaletářce na Hlavním nádraží pro případ, že by tam někdy došel papír."
"Tobě se to říká, když už víš, že tě přijali na FAMU," poznamenala Fany vyčítavě. "No jo, ale na obor fotografie. Ne na kameru, kam jsem chtěla," připomněla zrzka. "Buď ráda, že někde jsi. Mně místo vytoužený scenáristiky nic jinýho nenabídli," odsekla Fany a bylo vidět, že ji zbabrané přijímačky pořád hodně mrzí. "Hele, mě na herectví taky nevzali," uklidňovala ji Simona. "Prokazatelný talent a zkušenost s dvěma slovy procítěně pronesenými přímo na kameru při natáčení životopisnýho celovečeráku je očividně neoslovily. Ale budou litovat. Hodlám je otravovat tak dlouho, dokud mě nevezmou. Takhle už to mohli mít za sebou," dodala výhrůžně.
"Já vím, že tyhle umělecký obory napoprvé nevyjdou skoro nikomu," vzdychla Fany. "Taky proto se talentovky dělají už v lednu, aby se člověk mohl případně přihlásit jinam. Jenže pokud neodmaturujeme, nevezmou na školu ani Nikol, ačkoliv už je přijatá."
"Co šílíte, holky? Někde nás přece odmaturovat musej nechat," zhodnotila Nikol střízlivě situaci. "Je teprve únor. Prostě najdou jinou budovu a bude. Hele, nezajdeme na kafíno?"

Druhý den učinil ředitel školy oficiální prohlášení. Hned na začátku první hodiny si rozpačitě odkašlal do mikrofonu a slyšitelně nejistým hlasem oznámil, že narušená statika budovy doznala v posledních dnech výrazných změn, a provoz gymnázia je tudíž z bezpečnostních důvodů s okamžitou platností přerušen. Vedení školy zahájilo intenzivní jednání s úřady o přidělení náhradních, alespoň dočasných prostor, v kterých by mohla výuka dál probíhat. Není vyloučeno, že se v přechodném období bude vyučovat výhradně v odpoledních a snad X8 i večerních hodinách v některém z areálů základních škol. Výuka ve staré budově však dnešním dnem končí. Studenti i zaměstnanci gymnázia jsou povinni neprodleně vyklidit své věci a bedlivě sledovat informace na webových stránkách školy. Tato výzva se týká především maturitního ročníku, kterému budou v nejbližších dnech podávány studijní pokyny přes e-learning. Nakonec ředitel všem poděkoval za pochopení a škola se s hurónským halasem vylidnila.

"Zapomněla jsem ve skříňce kecky na tělák," vzpomněla si Fany, když už se v parku u náměstí holky brodily neodklizeným tajícím sněhem.
"Nech je tam. Pro radost budoucích archeologů. Až ta barabizna spadne a pohřbí v sutinách i tvou mírně zapáchající obuv, bude to třeba jednou důkaz, že na tomto místě pobývali lidé s nohou devětatřicítkou," deklamovala Nikol do kamery a objektivem přitom snímala Faninu zpola pobavenou, zpola namíchnutou tvář pod krátce střiženou tmavovlasou kšticí.
"Pouhých třicet osm. A nepáchnou! Jen už mají prošlapaný podrážky," odsekla černovláska a pak smířlivě dodala: "Odpočívej tam v pokoji, obuvi má věrná!"
"Kdo je tady komu věrnej?" vmísil se do hovoru spolužák Roman. "Kašlete na věrnost, holky! Valíme do hospody. Kdo nejde s námi, jde proti nám."
"Fatal error," utrousila Fany. "Nejdu proti, ale mířím odtud zcela opačným směrem. Před chvílí jsem si domluvila rande. Takže zkázu školní ruiny zapij i za mě."
"S radostí," vysekl Roman dvornou úklonu. "Ale stejně je to divný, chlastat v době výuky a nebýt při tom za školou. Ani nevím, jestli mi to pivo takhle bude chutnat."
"Tobě, Románku?" zasmála se Simča. "Tobě vždycky."
"Nastává naprostá anarchie," zaujala Nikol věšteckou pozici.
"Několikaměsíční mejdan plynule přecházející v hospitalizaci na odvykacím oddělení. Myslíte, že je pak nechaj maturovat ve svěracích kazajkách bez kravaty, nebo jim někdo tu kravatu uváže?" zadívala se pobaveně za částí třídy, která právě zapadla do nejbližšího výčepu.
"Mají pravdu," poznamenala Fany. "Stejně to vidím bledě. Jak se ke zkouškám můžeme připravit po netu? Stačí výpadek proudu, porucha sítě, napadení webovek Trojským koněm, Červem nebo Hlívou ústřičnou a co já vím, co se ještě může stát, a budeme totálně odstřižený. Bez informací, bez spojení."

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Březinová Ivona Wilde Oskar

Napiš svůj názor

Bezpečnostní kód
Obnovit