muz_svedeni_130.jpg

Sámy zná svět nejčastěji pod jménem Laponci. Laponec je původně nadávka: záplata - kus hadru. Takže, teď když víte, že Sámy je třeba hledat na severu Skandinávie, od Norska po Rusko, můžete se ponořit do jejich neskutečných příběhů. Knížka pro děti O muži, který si koupil svědění (Pohádky a pověsti Sámů), kterou napsal Just Knud Qvigstad, je k tomu více než dobrou příležitostí.

Kdo jsou Sámové
Sámové, nejstarší historicky doložení obyvatelé severní Evropy, po dlouhou dobu bez odporu podléhali útlaku většiny, jejich kultura, jazyk a způsob života pomalu se pomalu vytrá

cel. Neočekávaně velká vlna odporu se zvedla až v sedmdesátých letech dvacátého století, kdy se Sámové vzbouřili proti stavbě přehrady a hydroelektrárny na řece Alta, v jejímž okolí se rozléhala jejich pastviště sobů.
V dnešní době žije na severu Evropy, v Norsku, ve Švédsku, Finsku a Rusku, okolo padesáti tisíc Sámů, kteří již mají svůj parlament, sámštinu je možné studovat na univerzitě v Tromsø a zájem o jejich kulturu znovu ožívá.

Rozdělení příběhů v knížce O muži, který si koupil svědění odpovídá zobrazení skutečnosti na šamanských bubíncích:
příběhy z nadpozemského světa (boj, erotika, kontakt s ďáblem),
příběhy ze světa lidí (rodina, sousedé, šamani, zvířata, znamení smrti, střet starých a nových časů, stallové a trollové aj.) a svět mrtvých (mrtvoly, štvanci).

Několikastránkové i několikařádkové příběhy, které někdy spíše než pohádky nebo pověsti připomínají anekdoty či ponaučení, ukazují jedinečnost této menšiny a jejich sounáležitost se Severem a evropskou kulturou.
Ukazují též sepětí života Sámů s přírodou, širými severskými pláněmi a stády sobů.
Příznačné jsou už názvy většiny pohádek:
Lidská duše v podobě masařky,
Jak vznikly vši,
Jak vznikly divocí sobi,
Jak byl stvořen vlk
nebo Proč má potáplice nohy tak daleko vzadu.

muz_svedeni400.jpg Příběhy ale zároveň nedají zapřít celou řadu celoevropských, i když poněkud transformovaných pohádkových a biblických motivů a prvků odkazujících na severskou mytologii.

Třeba tahle, která dala název celé knížce:

"Jeden Sám se doma sám po večerech a dlouhých polárních nocích nudil. Když proto shledal, že jakýsi jiný Sám má zajištěn přísun zábavy formou drbání, zakoupil od něj za pár sobů svrab. Ale po pár dnech to přestalo být zábavné a nakonec Sám, který se sám nudil, umřel. Rozškrabal se."

Pokud vám přijde šílená a k nepřekousnutí, asi knížce na chuť nepřijdete. Mnohé další příhody o sámských šamanech - noidech, stallech a trollech jsou ještě ujetější. Jiné však mnohem více připomínají naše pohádky, báchorky či strašidelné hospodské historky.

Pro čtenáře, který není obeznámen s evropským dálným severem, připravil Zdeněk Lyčka vyčerpávající úvod o historii Sámů, pojednání o sámském šamanismu včetně obrázků, poznámky, vysvětlivky, slovníček, přehled literatury, zdrojů a mapku rozšíření sámských dialektů.

Pohádky a příběhy ilustrují obrázky Luboše Drtiny, které občas vyžadují delší zamyšlení, ale to zmiňované pověsti také.

Just Knud Qvigstad O MUŽI, KTERÝ SI KOUPIL SVĚDĚNÍ. Pohádky a pověsti Sámů.
Praha : Argo, 2006. 264 stran, Přeložili Zdeněk Lyčka a Viola Tyčková, Ilustroval Luboš Drtina

KNIHA BYLA OCENĚNA ZLATOU STUHOU ZA ROK 2006
Výbor ze čtyřdílné sbírky laponských (sámských) pohádek a pověstí J. K. Qvigstada vyšel v letech 1927–29 v sámštině a norštině pod názvem Samiske eventyr og sagn I–IV (Pohádky a pověsti Sámů I–IV). Česká verze Pohádek a pověstí Sámů vychází z nového norského vydání Qvigstadových spisů v jazykové úpravě B. Pollanové, který publikovalo koncem devadesátých let nakladatelství Aschehoug. Qvigstadovy pohádky a pověsti vycházejí v uceleném českém překladu poprvé. Částečně byly publikovány např. ve sbírce pověstí a pohádek z Laponska, uspořádaných Václavem Markem pod názvem Noidova smrt (Triáda, Praha 2000).

Inspirující myšlenky...

Otevřený útlak má většinou velmi krátkou životnost. Když jsou všude postavena vězení a naplněna lidmi, revoluce začne být nevyhnutelná. Avšak útlak může pokračovat do nekonečna, pokud jsou vězení postavena někde, kde nejsou vidět; v myslích lidí. A to je naše školství.
Brett Veinotte