most do zeme terabithiaVíte, že jedním z největších zázraků je naše fantazie? Žijeme v přetechnizovaném světě plném pragmatiky a občas máme pocit, že jen maličko čarovného zůstalo na tomto světě. A tak fantazii, jako mnoho dalších vlastností, můžeme rozvíjet či nechat zcela zakrnět. O tom jaké může být fantazie bohatství a jak může být člověk ochuzený, když se jí vzdá, o tom jakým způsobem může hravost a fantazie obohatit reálný život, jak úzce souvisí s tvořivostí a jak může pomoci překlenout smutné chvíle v lidském životě vypráví knížka pro děti Katherine Paterson Most do země Terabithia.

Tenhle kouzelný příběh o dobrodružství, statečnosti, přátelství, ztrátě a lásce je hlavně pro hloubavější děti skvělou čtenářskou příležitost.

Podobně jako třeba naše Iva Procházková, hledá totiž  Paterson v tvorbě pro děti nové cesty, jiné než obvyklé příběhy se šťastným koncem.
Knížka Most do země Terabithia vyšla v originále již v roce 1977, českému dětskému čtenáři se ale představila až v roce 1999. Autorku k jejímu napsání inspirovala tragická událost – smrt blízkého kamaráda jejího syna Davida. Chtěla tím synovi pomoci vypořádat se s tak velkým žalem. Postupně pak napsala rozsáhlou sérii fantasy příběhů pro děti s kouzelným světem mytologických stvoření, která vedou impozantní boj proti zlu.

terabithia_1999_1.jpg

Příběh se odehrává na vesnici nedaleko Washingtonu a hlavní hrdina, desetiletý Jess Aarons, žije v prosté rodině s dalšími čtyřmi sourozenci, kde se každý dolar před jeho vydáním důkladně obrátí. Doma musí Jess zastat spoustu práce a ještě se vyrovnávat se čtyřmi povahově rozdílnými sestrami. Je spíš samotář, rád běhá a rád maluje a kreslí, na papíře vytváří fantastické tvory nejrůznějších tvarů a barev a pastelky v rukou s bílou neposkvrněnou plochou papíru mu pomáhají alespoň na chvíli zapomenout na to, že je doma nouze o peníze.

Do sousedství se přestěhuje z Washingtomu rodina s desetiletou dcerou Leslií. Její rodiče nepřijeli farmařit, jsou spisovatelé a v odlehlé krajině hledají "novou strukturu hodnot", jak lakonicky vysvětluje Leslie. Sama je nekonvenční, jedinečná, sečtělá a přemýšlivá, obratná a odvážná, schopná empatie, obdařená velmi bohatou fantazií. Oproti Jessovi je vyspělejší a díky svým rodičům také vzdělanější. Přesto se obě děti skamarádí, její přátelství znamená průlom do Jessova života, podněcuje jeho sebedůvěru, zbavuje ho strachu, přináší nové pohledy a nápady.

Brzy si najdou i "tajné" místečko, kterému dají jméno Terabithia. Tam se cítí nejlépe. Je to místo v sousedství Aaronsovy pastviny, za potokem, přes který se "létá" na dávno zavěšeném laně, v lese, na jehož návrší sídlí duchové. V Terabithii je všechno jiné a Jess zde poprvé od své kamarádky slyší spoustu příběhů, které mu otevírají brány poznání do světa.
Zde si poprvé uvědomuje radost z vymýšlení a z dávání. Tam oba "vládnou", bojují proti zlu a kují pikle proti školním rváčům. Díky přátelství s Leslie se Jess mění k lepšímu.

Oba mají se svým postupně vzrůstajícím přátelstvím problémy se spolužáky i rodiči (Jessově matce se zdá Leslie zpočátku výstřední), ale společně je dokážou vtipně řešit a svůj vztah obhájit před dospělými.

terabithia_1999_2.jpg

Knížka však vypráví hlavně o Jessovi a jeho vztazích: nejen k Leslii (k té především), ale tak k mladší sestře May Belle a ke kurážné učitelce Edmundové. S vývojem těchto vztahů se Jess mění během několika měsíců z malého vesnického kluka v osobnost, která musí nejen překonat nečekanou ztrátu, ale najít i bez podpory Leslie svou další cestu životem. Terabithia – cesta k porozumění – mu však zůstala navždy.

Podle této knížky pro děti byl v roce 2007 natočen povedený film koprodukovaný dvěma předními filmovými studii Walt Disney Pictures a Waldem Media, která se nedávno podepsala pod celosvětově úspěšným kinohitem Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň. Film jsem neviděla, nemůžu ho tedy posuzovat. Doufám ale, že není zaměřen víc na efekty a na barvité vykreslení tajuplné země než na vlastní "poslání", jak to bohužel vypadá z plakátů a upoutávek. Možná je jenom nešťastný způsob, jakým se film rozhodly filmové společnosti prezentovat. Barevné plakáty plné miniaturních bojovníků, kouzelných krajů a zavilých příšer sice možná přilákají do kin více diváků, ale Most do země Terabithia není fantasy! A také je mi trochu líto, že se o skvělé knížce Katherine Paterson mluví víc až poté, co byl podle ní natočen tenhle film.

A malé doporučení na konec.
Přečtěte si spíš starší vydání, které vydalo nakladatelství Albatros v roce 1999. Jsou v ní ilustrace Zdeňky Táborské a hlavně vás nebude zbytečně rušit prvoplánová "filmovoplakátová" obálka nového vydání (také Albatros, 2007). Ostatně za obálkou si zřejmě nestojí ani samo nakladatelství, když u tiráže uvádí:
"Na obálku byl použit filmový plakát. Motivy na plakátu neodpovídají textu knihy". Ale takovými "byznys" nachytávkami se nenechte zmást, knížka opravdu stojí za to!

Katherine Paterson / MOST DO ZEMĚ TERABITHIA
Z anglického originálu přeložila Eva Masnerová / Ilustrovala Zdeňka Táborská / Praha : Albatros, 1999. 1. vyd. 116 s.

 

Inspirující myšlenky...

Jsme tady mezi spoustou lidí. Uprostřed tolika lidí se mě po nějaké době vždycky zmocní panika. Mám pocit, že by mě mohli duševně umačkat. Kdybych tu zůstal, asi bych se dal do křiku.... Někdy člověk přečte celou knihu a nenajde jedinou větu, kterou by si zapamatoval a mohl citovat. A co s takovou knihou, řekněte?...Naštěstí u mne lidé nezůstavují mnoho stop. Snadno na mne udělají dojem, jako loď brázdu na vodě. Ale voda se zase zavře.
Aldous Huxley, Kontrapunkt