nejstarší čítárny jsou šestnáctileté

A+ A A-

Jak se loví dinosauři – historie planety

ImageUž dlouho jsem nečetl tak zajímavou knížku, kterou by napsal autor fundovaný se schopnosti čtivě psát. Kniha o historii, zajímavostech a záhadách planety Země, která se čte jako detektivní román, je dílem erudovaného paleontologa a úspěšného autora mnoha populárně naučných knih pro mládež i dospělé čtenáře.

V knize, doplněné mnoha fotografiemi a ilustracemi, se snaží najít odpověď na nejrůznější otázky, které napadají obyvatele modré planety:

Co dokážou sopky?
Jak to bylo s potopou světa?
Kde leží kolébka lidstva?
Kdo byli převozníci života?
Kde má historie Země začátek.
Dá se přejít do Ameriky suchou nohou?

Kniha zaujme většinu mladých čtenářů předvším svou poutavostí, neotřelými pohledy na minulost a hlavně nutí k hledání dalších souvislostí. Což je věc, kterou mnozí nakladatelé opomíjejí, protože prý by kniha nebyla prodejná. Skutečnost je však taková, že každá slušně napsaná kniha, která nutí děti dokonce přemýšlet, může být populární. A nejen jednu módní sezónu.
A takovou skvělou knihu vám dnes prezentujeme.

Bořivoj Záruba / Jak se loví dinosauři aneb Co nevíte o historii Země / ilustrace Jan Sovák, Andrea Waldhauserová a foto autor / vyd. Euromedia Group - Knižní klub, 2007

dinosauri400

Ukázka z knihy:

SLYŠELI JSTE O SMRTONOSNÉ ASFALTOVÉ PASTI?

Když v rozpáleném letním odpoledni šlápnete na silnici do rozteklého asfaltu, přilepíte se. To každý zná. Smutné obrázky ptáků a mořských savců, marně se snažících osvobodit od lepkavé hmoty na svém těle nebo už jen bezmocně ležících na mořském břehu a čekajících na milosrdnou smrt, ty bohužel známe také. To dokáže přírodní ropa, unikající z poškozeného tankeru. Podobně dopadli v minulosti i všichni tvorové, kteří neopatrně vstoupili do bažin některého z bezedných asfaltových nebo slaných močálů. Jejich těla tak navěky zmizela v lepkavé hmotě.

Z paleontologického hlediska je však důležité, že jejich těla byla solí i asfaltem dokonale konzervována. Proto tyto dávné přírodní pasti patří k nejslavnějším paleontologickým nalezištím. Tím nejznámějším je Rancho la Brea, které je dnes součástí kalifornského města Los Angeles. Celá oblast je chráněnou přírodní památkou a ropná jezírka, která se v mladším pleistocénu (před 30 000 let) stala hrobem mnoha zvířat, jsou dnes dokonce součástí vybudovaného muzea.

Převahu koster býložravců vysvětlují odborníci jejich neopatrností při útěku před šelmami. Byla to doba „šavlozubých tygrů“ a ti patřili k obávaných šelmám. I oni však nejednou skončili mezi postiženými. Byla to většinou mladá nezkušená zvířata, u nichž vidina snadné kořisti převážila nad opatrností. Stejně tak tomu bylo u mrchožroutů. V bezedné mazlavé hmotě vlhkého bahna skončil život nejenom mnoha nejrůznějších savců, ale i dravých ptáků. Naleziště Rancho la Brea vydalo paleontologům kostry mamutů, mastodontů, velbloudů, pozemních lenochodů, bizonů, koní, ale i šelem, jako byli šavlozubí tygři, velcí lvi, pumy a psovité šelmy.

Z dravých ptáků patří k nejpozoruhodnějším nálezům kostra největšího létajícího ptáka, vymřelého gigantického kondora. Méně už se hovoří o nálezech bezobratlých živočichů, zejména brouků, a o rostlinných pozůstatcích. Podle nalezených listů, fosilních dřev a výsledků pylové analýzy se paleontologům podařilo rekonstruovat krajinu do podoby, jakou měla před třiceti tisíci let. Jejího vyobrazení, zachycujícího dramatickou situaci uvěznění pleistocénního mamuta, šavlozubého tygra a medvěda v jednom z asfaltových jezírek na lokalitě Rancho la Brea, se ujali i přední ilustrátoři pravěku Zdeněk Burian a Jan Sovák.

PROČ SE BARRANDOV JMENUJE BARRANDOV?

Ze stejného důvodu, z jakého se třeba Žižkov jmenuje Žižkov. Obě tyto části Prahy byly pojmenovány po slavných osobnostech naší minulosti. Kdo byl válečník a husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova, není třeba vysvětlovat a těm, kteří nevědí, na čí počest byla pojmenována vilová čtvrť a komplex filmových ateliérů, tyčících se na vysoké skále na levém břehu Vltavy, těm jsou určeny tyto řádky. Dnes je součástí Barrandova i panelová zástavba Jihozápadního Města.

Se jménem významného francouzského geologa a paleontologa Joachima Barranda (1799–1883) se však setkáme i jinde. V první řadě ve vitrínách paleontologického oddělení Národního muzea v Praze, ale i v oblasti Národní přírodní památky „Barrandovy skály“ (chráněné již od roku 1884). Tato skalní stěna je unikátní ilustrací vrstevního sledu (geologického profilu) uloženin starších prvohor. Se jménem tohoto učence se setkáváme i v územním názvu Barrandien, který zahrnuje území mezi Kralupy nad Vltavou, Kladnem, Stříbrem, Příbramí, Říčany a Brandýsem nad Labem. Právě tato oblast se stala předmětem studijního zájmu Joachima Barranda. K paleontologii se vlastně dostal náhodou. I když se o studium přírodnin rovněž zajímal, jeho vlastní profesí bylo inženýrské stavitelství. Všestranný zájem a nadání mu v mládí otevřelo cestu do vyšší francouzské společnosti a dokonce až ke dvoru. Tam se stal učitelem samotného vnuka Karla X. – vzdělával jej v přírodních oborech.
Po roce 1830, kdy musela královská rodina opustit Francii, sdílel její vyhnanství, pobýval zprvu v Anglii a Skotsku a od roku 1831 zakotvil v Čechách. Zde se vrátil ke své původní profesi a účastnil se vyměřování trasy koňské dráhy vedoucí z Lán do Radnické uhelné pánve a dál do Plzně. Během těchto terénních prací objevil zejména v okolí Skryjí a Týřovic bohatá naleziště zkamenělin. Ta Barranda nadchla natolik, že se rozhodl prozkoumat celé území z hlediska jak geologického, tak i paleontologického. Tomuto studiu věnoval dalších 44 let života. Výsledkem jeho bádání a zároveň životním dílem bylo rozsáhlé dílo „Système silurien du centre de la Bohême“ (Silurský systém středních Čech). V 22 svazcích popsal 3557 druhů bezobratlých živočichů.
Svou unikátní sbírku zkamenělin, stejně jako obsáhlou knihovnu, odkázal Museu království Českého (dnešní Národní muzeum v Praze). Součástí daru byla i částka jednoho tisíce zlatých, které určil na výdaje spojené s dokončením svého díla. Řekněte sami, nezaslouží si takový člověk uznání?

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit