A+ A A-

Co vyprávěla Noc Františka Nepila na ilustracích Karla Franty

Soubor půvabných příběhů o ptáčcích a o malém Strašpytýlkovi, původně obsažených v titulech Zobáček mi namalujte červeně a Strašpytýlek, vychází v tomto výběru poprvé. Navštivte s námi skřivánka, havrana nebo zvonohlíka a krásně se spolu se Strašpytýlkem vyděste vskutku netradičních strašidel - Šramoťandy, Hromjanka, Splachovačky či Zákřováka.

co vypravela noc nepil


Jedinečné původní ilustrace doplnil dalšími Karel Franta.

Co vyprávěla Noc | František Nepil | Ilustrace Karel Franta | Vyd. Euromedia – Knižní klub, 2009

UKÁZKA Z KNIHY

Dvanáctý havraní sněm se konává, když je krajina pod sněhem. V prosinci. Prvních jedenáct sněmů bývá od října do listopadu. V říjnu a listopadu se havrani slétávají a usnášejí se, jak s tím sněhem zatočí. Jak zatočí s celou zimou.
Nemohou se však nikdy dohodnout, jestli nechají napadnout sníh, anebo jestli ne. Jedni havrani tvrdí, že kdyby se nepřipustilo, aby sníh vůbec napadl, bylo by to nejsnadnější. Jakmile by začalo svítit sluníčko, ohřálo by zemi a začala by se zelenat tráva. Rostla by rychle, protože by ji sníh nestudil. A jakmile se začne zelenat tráva, je jaro za dveřmi. Zima by přišla úplně ke zrušení.
Druzí havrani jsou však spíš pro to, nechat sníh napadnout. Bývají ho plná oblaka a dokud se nevysněží, nemůže sluníčko kvůli nim ani vysvitnout. Když prý napadá všechen sníh na zem, je po oblacích. Vyjasní se a slunce může hřát. Pak by se sníh už jenom sklidil, a jakmile by bylo po sněhu, mohlo by začít jaro. A sklidit by šel rychle, kdyby na to šli všichni havrani. Havranů je přece k nespočítání – jen kdyby se žádný neulejval!
Takhle se havrani přou na sněmech po celý říjen a listopad. Pak přijde prosinec a napadne sníh. Napadne a leží. A havrani začnou sněmovat nanovo. Usadí se v koruně topolů či dubů a začnou se dohadovat, z které strany s tím sklízením začít. Jestli spíš v polích, nebo v lukách. Anebo u lesa, či u řeky. Zda ho sklízet spíš do kopce, nebo z kopce. Jestli začít všichni na jednom místě, nebo každý na svém. A zda začít hned.
Občas se totiž všichni zvednou a letí se podívat do oblak, jestli je nahoře ještě nějaký sníh. Aby nezačali se sklízením a nenapadl jim nový. To by bylo lepší začít raději až pak.
Tak sněmují a sněmují, a když v tom začnou být jakž takž zajedno, když v tom začínají mít jakž takž jasno, zima přejde. Slunce hřeje, sníh sejde a začne se zelenat tráva.
„Podívejte se, jaro je za dveřmi!“ říkají si pak havrani. „Tu zimu už můžeme klidně pustit z hlavy. Ale napřesrok s ní zatočíme jaksepatří! Vždyť už jsme v tom jakž takž zajedno, a hlavně – máme v tom jakž takž jasno!“


franta_nepil_450.jpg

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Nepil František Franta Karel

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit