klarkaakresloOsvědčení autoři fantastických příběhů (mj. slavných Kronik Světakraje) se tentokrát zaměřili na menší čtenáře, zhruba od osmi let. Jejich trojice knih, z níž každá má svého statečného hrdinu zažívajícího dobrodružství v dalekém, předalekém kouzelném světě, je plná fantazie, magie, neobyčejných tvorů, důvtipných mechanických vynálezů a samozřejmě půvabných ilustrací Chrise Riddella. Vypravte se spolu s neohroženou Klárkou na Dalkrétské pobřeží, které je domovem tura počtáře, roztančeného čuníka a rozchechtané kozy! Nacpěte se při Obřadu na půli cesty vanilkovými nákypy! Odhalte tajemství tvora ukrytého v podivné bedně!

Klárka a samohybné křeslo
Dobrodružství z předalekých dálek III.
| Riddell Chris, Stewart Paul | Překlad: Viola Lyčková | Vydalo Argo, 2009

Ukázka z knihy:

Nejsmutnější píseň

Je tu ticho a tma, lesní půda se mi houpe a převaluje pod nohama. Občas klopýtnu, ale neupadnu, protože jsem uvězněný uvnitř tohoto stromu a je tu pořád tma. Ach, jak toužím po tom, abych znovu uviděl slunce.
Jak jsem se sem dostal? Stěží si vzpomínám...
Aha, už vím. Nechal jsem se vést chutí. Sladké okvětní lístky byly tak lahodné, přímo se mi rozplývaly na jazyku, a pak jsem vešel do tohohle stromu a on mě v sobě uvěznil.
A teď už žádné slunce nevidím. Je tu jen ticho, tma a všechno se pohupuje. Jsem tolik smutný. Srdce mi tak překypuje smutkem, že docela jistě pukne...
Budu zpívat, abych ulevil svému žalu. Když zazpívám, třeba se les přestane převalovat a houpat, slunce se vrátí a srdce mi nepukne... ještě ne.

argo_ahoj150Parník Eufonie, rozzářený blikajícími světélky, klouzal po moři ozářeném měsícem. Z komínů se valila nadýchaná oblaka bílého kouře, lesklé boky byly poseté jasně svítícími okénky kajut a na palubách se hemžili vznešení cestující, procházeli se na čerstvém vzduchu a dívali se na hvězdy.
Bylo to všechno tak nádherné, tak čarovné...
Klárka Floodová natáhla ruku a dotkla se skla, které krylo zašlý plakát. Objela špičkou prstu písmena na hvězdném nebi nad překrásnou lodí.
„Parník Eufonie,“ četla. „Císařovna moří. Podnikněte cestu svého života na palubě tohoto zázraku moderního námořního inženýrství! Brázděte světové oceány a po cestě spatřete na vlastní oči všemožné divy. Neváhejte a objednejte si naši luxusní cestu po desíti přístavech. Obdržíte zdarma výtisk slavného Hoffendinckova průvodce.“
Klárka ještě pevněji sevřela odřenou knihu vázanou v kůži, kterou měla pod paží.
„Vida, není to Hoffendinckův průvodce?“ promluvil za ní někdo ponuře.
Klárka se otočila a před ní stál kapitán Boris Belveder. Veselostí nikdy neoplýval a teď se tvářil chmurněji než kdy jindy. Měl ochablou pleť a povislý knír a ze všeho nejvíc připomínal zklamaného mrože.

 

Inspirující myšlenky...

Demokratická teorie obecně předpokládá, že společnost potřebuje žurnalistiku, která je přísným hlídacím psem těch, kdo jsou a chtějí být u moci, která je schopna vypátrat, co je pravda a co lež, a která dokáže představit velkou šíři osvícených názorů na důležitá témata dne. Toto vše nemusí dělat každé médium, ale mediální systém jako celek by měl občanům zajistit snadnou dostupnost této žurnalistické kvality. Jelikož mocní často chtějí informační tok ovládnout, je základním problémem svobodné společnosti, jak dokáže vytvořit mediální systém, který dá vzniknout čemusi, co se blíží demokratické žurnalistice..
Robert W. McChesney, Problém médií