nejstarší čítárny jsou šestnáctileté

A+ A A-

Draka je lepší pozdravit aneb o slušném chování pro děti

drak_etiketa400.jpgKniha, na kterou, zdá se, čeká podle předběžných ohlasů mnoho rodičů a pedagogů, je konečně na světě. Po Velké knize etikety pro dospělé přicházejí na trh zásady slušného chování pro ty nejmenší.
Pod názvem Draka je lepší pozdravit aneb O etiketě a pod patronací a odborným dohledem paní Elišky Haškové Coolidge je napsala zkušená spisovatelka Daniela Krolupperová, milými verši opatřil básník a spisovatel Miloš Kratochvíl a nádherně ilustrovala Markéta Vydrová.

Vznikla kniha, která se zábavnou a nenásilnou formou snaží dětem přiblížit zásady jako zdravení a děkování, vzájemná pomoc, ohleduplnost, nepředpojatost, pořádkumilovnost, slušné stolování, pravdomluvnost apod. Deset pohádek, deset veselých básniček, deset zábavných úkolů, a také otázky, jež mohou rodiče inspirovat k rozhovorům s dětmi na daná témata – svou koncepcí toto dílo podněcuje k tomu, aby se z něj stala jakási „pracovní plocha“, na níž si mohou rodiče s dětmi společně hrát a zamýšlet se nad důležitými zásadami mezilidských vztahů.

UKÁZKA Z KNÍŽKY

O strašlivém drakovi

Bylo jednou jedno království a to bylo velmi šťastné. Lidé, kteří v něm žili, byli veselí a spokojení. Slunce tam svítilo, květiny kvetly, děti si hrály. Všechno šlo právě tak, jak má.
Až jednoho dne přiletěl do království strašlivý drak. Měl sice jen jednu hlavu, ale zato velikánskou. Když otevřel obrovitou zubatou tlamu, šlehaly z ní plameny. Ošklivě páchl sírou jako klubko čertů. Měl dlouhatánský ocas a mocná dračí křídla. Mohutné pařáty s drápy jako šavle. Brr! Šla z něho hrůza.
Byl to vůbec první drak, který kdy království navštívil. Lidé ještě nikdy nic tak děsivého neviděli. Přirozeně měli z té obludy ohromný strach. Nikdo nepochyboval, že by drak dokázal spořádat třeba i polovinu obyvatelstva.
Jenomže drak se na nic takového nechystal. Usadil se na vysoké hoře nedaleko královského zámku. Chvíli se jen tak rozhlížel. Pak si do svého skalního doupěte odnesl přímo královskou dceru, krásnou a hodnou princeznu Veronii.
Na celé království padl veliký žal. Král s královnou si zoufali. Lidé se trápili. Slunce svítilo jen slabě, květiny vadly, děti si přestaly hrát.
Král dal vyhlásit, že tomu, kdo vysvobodí princeznu z dračí moci, dá polovinu království. Z celého světa přijížděli stateční rytíři a princové, aby se utkali s drakem. Ale žádnému z nich se nepodařilo princeznu vysvobodit. Každého zahnal na útěk strašlivý oheň z dračí tlamy.
Už se zdálo, že je vše ztraceno. Všichni princové i rytíři odešli s nepořízenou. A právě tehdy se za drakem vydal mladík jménem Emil.
Nebyl to ani rytíř ani princ, ale byl to slušný člověk. Nevzal si s sebou meč ani šavli, dokonce ani nůž na sýr ne. Pomalu došel až na vrcholek hory před dračí sluj. Samozřejmě že také dostal strach, ale překonal ho a nevzal nohy na ramena. Draka nikde neviděl.
„Dobrý den!“ zavolal do sluje.
Zevnitř se nejprve vyvalil oblak smrdutého kouře. Pak se z nitra hory ozvala dunivým dračím hlasem odpověď: „Dobrej!“ Ve vchodu do sluje se objevila veliká dračí hlava a z tlamy vyšlehl uvítací plamínek ohně.
„Jak se máte?“ zeptal se Emil zdvořile a rychle odskočil, aby mu plamen nesežehl šaty. Snažil se tvářit, jako že se ani tolik nebojí.
„Děkuju za optání, už je to lepší,“ odpověděl drak a přívětivě se na Emila usmál. „Představte si, mladý muži, pořád mi sem chodila nějaká rytířská a princátkovská havěť. Ve dne v noci mi sem lezli! Nepozdravili, vtrhli mi bez pozvání do sluje. A ještě se mě snažili propíchnout těmi svými mečíky! Opravdu odporné chování!“
Emil chápavě přikyvoval. Rytíři i princové se k drakovi chovali skutečně velice nelaskavě.
„Víte, chtěl jsem vás poprosit o takovou maličkost. Nebyl byste tak laskav a nedovolil princezně Veronii, aby se vrátila k mamince a k tatínkovi do zámku? Všem se jim hrozně stýká.“
Drakovi se moc nechtělo poslat Veronii zpátky, protože s ní byla legrace a taky dobře hrála šachy. Ale když Emil tak hezky poprosil, rozhodl se drak, že mu vyhoví.
Ještě ten den dovedl Emil princeznu Veronii zpět do královského zámku. To bylo radosti! Král s královnou se veselili, obyvatelstvo jásalo. Slunce svítilo o sto sedm, květiny přímo bujely a děti si zase spokojeně hrály.
Emil se s králem spřátelil. A každou neděli odpoledne hrával ve své půlce království s drakem šachy. Oběma to šlo dobře, protože byli moudří. Věděli, že vlídné a zdvořilé slovo dokáže odemknout více zámků, než jich rozlomí i ten nejmocnější meč.

drak_etiketa150.jpgTakže ještě jednou:

- Když člověk o něco žádá, musí vždycky poprosit.
- Za každou laskavost by měl poděkovat.
- Když člověk vstoupí někam, kde jsou ostatní lidé, sluší se, aby pozdravil. Pozdravit by měl - nahlas, aby ho všichni slyšeli.
- Na lidi, které zdraví, by se měl zároveň také dívat a usmát.
- Stejně tak by měl pozdravit, když se setká s někým, koho zná, na ulici nebo jiném místě.
Dospělým řekne „Dobrý den“, dětem „Ahoj“.
- Pokud se navzájem známe jménem, použijeme ho i při pozdravu („Ahoj, Martine! Nazdar, Alíku!“).
- U lidí, které známe podle jejich funkce, použijeme při pozdravu označení funkce („Dobrý den, paní učitelko!“).
- Správně by měl vždycky první pozdravit mladší staršího a muž ženu.
- Děti mají vždy pozdravit jako první, dospělí by jim měli na pozdrav odpovědět.
- Pokud někoho zdravíme podáním ruky, pevně stiskneme vždy pravou ruku a díváme se přitom vzájemně do očí.
Starší by měl podat ruku mladšímu, dospělý dítěti, žena muži.

Pro rodiče (povídejte si s dětmi):
Kdo by měl správně pozdravit jako první – plyšový pes, nebo vodníček? Panenka Julie, nebo plastový princ?
Když plyšové stonožce spadne botka a panenka jí botu podá, co má housenka říci?
Kdyby si plastový princ chtěl vypůjčit od vodníčka noviny Svět hraček, jak by ho měl požádat?
Je lepší chovat se k ostatním slušně a zdvořile, nebo hrubě a nepřátelsky? Proč?
Co uděláš, když potkáš paní učitelku někde jinde než ve škole, třeba v obchodě?

Nedomluví se, kdo jenom huláká.
Zkoušet se to nemá ani na draka.
Moudřejší je napřed slušně pozdravit
a říci si co, kdo a proč bude chtít.

Slušnost totiž není znakem slabosti
a drak, i když není dobrák od kosti,
se tváří v tvář uctivosti zastydí
a přestane plivat oheň na lidi…


Draka je lepší pozdravit aneb O etiketě
Daniela Krolupperová, Miloš KratochvílI
lustrovala Markéta Vydrová
Mladá fronta, 2009

 

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit