himalajske pohadkyVydejte se do zemí na střeše světa a začtěte se do pohádek, které se tu odnepaměti vypravují. Pojďte mezi nebetyčné himálajské štíty, na rozhlehlé tibetské planiny, do Ladaku k řece prýštící ze lví tlamy, k bhútánským průzračným jezerům a do sikkimských bambusových hájů.

Knížka pohádek je výběrem 33 příběhů a je opatřena malým slovníčkem a můžete tak proniknout do tajemství tibetských znaků.
Knížku je opatřena malým slovníčkem a můžete tak proniknout do tajemství tibetských znaků.

Himalájské pohádky / přeložil Miroslav Pošta / ilustrovala Lenka Jasanská / Vydal Verzone, 2012

Pohádky vyšly také ajko audiokniha. Čte Barbora Hrzánová, Jiří Lábus, Nela Boudová, Vladimír Javorský.

jasanska himalajske-pohadky1

jasanska himalajske pohadky-2

Ukázka z knihy:  Santal dražší než zlato

Byl jednou jeden hospodář a ten měl na dvorku santalový strom, který byl dražší než zlato. Zdědil ho po rodičích. Vůně santalu byla cítit na půl míle daleko a každý, kdo šel kolem, jen v údivu povzdechl:
„Panečku, to je ale nádherný santalový strom,“ a zastavil se, aby se nabažil té vůně a popěl na strom několik slov chvály. Že byl strom mimořádný a vzácný, to bylo zřejmé už jen z užaslých pohledů všech kolemjdoucích. Jediný, kdo neviděl, jaká je to vzácnost, byl pošetilý hospodář.
A tak si jednoho dne řekl: „Všichni můj santalový strom obdivují. To asi bude mít velkou cenu. Když ho porazím a prodám ho, utržím pěknou hromádku peněz a pak už nikdy nebudu muset pracovat. Budu jen jíst a spát.“
A tak tedy strom bez meškání porazil a že ho půjde prodat do města.
Kmen si hodil přes rameno a šel. Když dorazil do města, začal vyvolávat: „Kupte si santalové dřevo! Kupte si santalové dřevo!“
Celý den chodil z jednoho konce města na druhý, ale nenašel jednoho jediného kupce. Protože je santalové dřevo nesmírně vzácné a drahé, nikdo se do jeho koupě nehrnul. Až po mnoha hodinách narazil hospodář u cesty na uhlíře, kolem kterého byla přímo tlačenice, jak od něj všichni chtěli nakoupit dřevěné uhlí.
V tu chvíli dostal pošetilý hospodář nápad.
Hned šel zpátky domů, dřevo ze santalu podpálil a udělal z něj dřevěné uhlí. Druhého dne uhlí vzal a že ho půjde prodat. Tentokrát měl prvního kupce, jen co vstoupil do města. Pošetilý hospodář si pomyslel: „Výborně, dneska jsem na to vyzrál.“
Když mu pak ale zákazník chtěl zaplatit ubohých pár krejcarů, co se platí za obyčejné dřevěné uhlí, hospodář se na něj osopil: „Opovaž se dělat si ze mě blázny! To uhlí je ze dřeva bílého santalu.“

Pohádky pro děti – nové knihy

Kouzelná fajfka Františka Skály staršího a Stanovského je tady znovu, po více jak 20 letech

František Skála starší je mužem mnoha zájmů a talentů. Je malířem, grafikem, ilustrátorem, ale i tvůrcem animovaných film...

O zemi Tam a Jinde, velká pohádková kniha Dagmar Lhotové

Obsáhlá pohádková kniha nemá u nás v podstatě obdobu, dá se trochu přirovnat Carrollově Alence v říši divů nebo vyprávě...

Příhody brášky Králíka. Skvostné pohádky Pavla Šruta a Jindry Čapka

Bráška Králík není tradiční pohádkový hrdina. Je to trochu rošťák a filuta, který své silnější protivníky poráží v...

Nejhezčích dvakrát sedm pohádek. Libozvučná čeština od Hrubína a jedinečné ilustrace Jiřího Trnky

  Známé pohádky přebásnil František Hrubín libozvučnou češtinou a vznikla půvabná knížka pro malé děti, jejíž k...

Karel Jaromír Erben a Cyril Bouda. Jejich Pohádky jsou jednoduše velká krása

Tak nám vyšla pěkná krása. Klasické české pohádky - Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Drak dvanáctihlavý, Otesánek, Pták O...

Inspirující myšlenky...

Lidstvo zcela evidentně spěje k úpadku: Šílený kolotoč výroby se netočí pro spotřebu, ale pro další výrobu. Tzv. konzumní společnost ve své podstatě nemá čas nic konzumovat. Jejím skutečným, byť skrytým cílem není spotřeba, ale výroba. Proto je potřeba najít v sobě vůli k rozbití onoho začarovaného kruhu a dopustit se suverénního, svobodného činu. Vymanit se ze sociální determinovanosti, která není ničím jiným než dovedně kamuflovaným otroctvím: otroctvím, které ovšem stejnou měrou postihuje bankéře i nádeníka. Je to otroctví práce, ve smyslu užitečné činnosti. Neboť člověk se odcizil sám sobě, to znamená zvířeti, které v něm přebývá.
Georges Bataille, Svrchovanost